Freiheit

V zakládající obrazové kronice dobrovolných hasičů ze Svobody nad Úpou, která se nějakými spletitými cestami dostala do fondu Muzea Podkrkonoší v Trutnově, je několik výmluvných záběrů staré svobodské zástavby padlé za oběť červenému kohoutu plamenů. Na předchozí část seriálu navazuje sice poničený, ale navýsost zajímavý snímek z velkého hasičského cvičení s transportem vody do výšky pomocí výsuvných žebříků. Při levém okraji jsou minule zmiňované domky číslo 99 a 100 ještě oba pohromadě. Ironií osudu také domek s podloubím v pravém rohu, na jehož požár se hasiči tak pečlivě připravovali, stejně v roce 1957 zahořel a musel být zbořen jako první z celé řady.

Stejný osud potkal 16. března 1908 dřevěnou roubenku s dvojčíslem 28/29 v hlavní ulici uprostřed další fotografie. Na jejím místě je současné číslo 428 (Satelit) a spojovací ulička k Malé straně. Tak se tenkrát lokalita podél Janského potoka jmenovala. Ještě téhož roku v polovině prosince hořelo naproti přes ulici u Johanna Kneifela v čísle 112, kde je dnes samoobsluha. Dům byl vzápětí znovu vystavěn. Nedejte se zmást velikostí sousedního Umlaufova domu. Ten byl později kvůli jednotné linii chodníku ubourán. Za ním vykukuje dřevěnka číslo 110 nahrazená mohutným městským domem továrníka Schneidera o třicet let později. Pokud má neznalý čtenář v těch číslech popisných tak zvaný guláš, není to moje vina, ale důsledek neuváženého přečíslování historických domů v centru a já jen doufám, že toho, kdo na ten nápad přišel první, aspoň hryže svědomí. * Mnoho starých domů muselo ustoupit výstavbě. Panelové sídliště v Dolním Maršově by samo o sobě vydalo na objemnou kapitolu, bohužel fotografická příloha k obecní kronice je stále nezvěstná a majitelé fotografií jednotlivých bouraných stavení ochotou k jejich zapůjčení zrovna neoplývají. To domky z někdejší periferie podél Tyršovy ulice, zaniklé s výstavbou silnice do hor, byly fotografovány často, nejen panem Jičínským v roce 1976, takže je mohu rozmařile nabídnout z obou směrů. * Řada domů se sice zachovala, ale prošly radikální přestavbou nebo aspoň zmodernizováním fasády. Jako příklad nabízím fotoateliér Josefa Jeschke u kostela z jehož pestré produkce pohlednic jsem už několik ukázek taky použil. Budova čp. 9 vyrostla na místě první svobodské školy, která se sesula pod tíhou sněhu už v roce 1855 a frontální pohled ze spojovací uličky od hlavní ulice již pravidelní čtenáři znají z SF 770/2014. Na snímku s motocyklovým veteránem je boční pohled od kostela před stavebním zásahem. Značnou proměnou prošel i dům hned naproti. Kdo pozná na první kouknutí, že je to poslední podoba vykřičené hospody U Kozlovských, ve kterou se po roce 1945 změnil vážený a navštěvovaný podnik papá Kühnela, než jej nový majitel ČEZ přestavěl na služebnu a byty pro zaměstnance, může se považovat za svobodského patriota. * Pohled na radniční stranu náměstí na další vzácné kabinetce F. Pietschmanna ze Slezské strany Krkonoš pořízený koncem 19. století, s několika dřevěnými podsíňovými domy a původním číslem 52 ubouraným v roce 1916 při stavbě silnice do Janských Lázní, nenabízí zdánlivě nic převratného. Škoda, že se do záběru nevešla dřevěnka vpravo, předchůdce moderní budovy spořitelny z roku 1938, která zanikala ještě před koncem století. S dvěma oblouky podloubí a vysokou dvakrát předsazenou lomenicí se nejvíc podobala protějšímu Měšťanskému domu. Na jejím místě zela dlouhá léta nevyužitá mezera. * Nakonec lahůdka. Dvě cenné fotografie z doby ne příliš vzdálené. Služebna východočeských vodovodů a kanalizací čp. 200, kterou krátce před II. světovou válkou postavil Adalbert Richter, stála v místech dnešní odbočky z hlavní silnice na Sluneční stráň. V červnu 1980, půl roku poté, co se vodáci přestěhovali do nové moderní budovy v Lázeňské ulici, byla zbořena. Při té příležitosti byl v dutém stropním prostoru odhalen úkryt nacistických písemností odvezený urychleně příslušníky tajné policie. To jen potvrzuje domněnku spisovatele literatury faktu Oty Holuba, že právě tady byla filiálka záškodnického komanda SS kapitána Herberta Giehla, umístěného koncem války v Sokolské boudě na Černé hoře.

In.: Svoboda fórum XXV. ročník, číslo 790, listopad 2015