Freiheit

Svoboda nad Úpou, jedno z nejmladších sídel východních Krkonoš je rozložená v sevřeném údolí na soutoku Úpy a Janského potoka. Vznikla na místě předpokládaného staršího rozptýleného osídlení jako hornická osada v době nové kolonizační vlny, podpořené nástupem Habsburků na český trůn v roce 1526. Německy mluvící kolonisty z alpských zemí, Korutan, Štýrska a Tyrol přivedl do oblasti pozdější majitel panství Vrchlabí, Trutnov a Žacléř, hornický odborník Kryštof Gendorf z Gendorfu. Sňatky s jeho dcerami spříznění Zilvárové, majitelé panství Vlčice a vlastníci části zlatých dolů na katastru obce Sklenářovice na Rýchorách, vymohli pro vznikající osadu od císaře Ferdinanda I. v roce 1546 první horní privilegia a městské výsady, údajně včetně městského znaku. Listina z 30. 8. 1546 je tak první doloženou písemnou zmínkou o Svobodě nad Úpou, zvanou původně Bergfreiheit untern Güldenen Rehorn (horní - rozuměj hornická - Svoboda pod zlatými Rýchorami) později jen Freiheit (Svoboda), z čehož vznikl český fonetický přepis Vrajt, užívaný ještě v první čtvrtině 20. století. Dodnes platný jen nepatrně pozměněný městský znak s polovinou černé císařské orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem v pravém zlatém poli, zkříženými hornickými kladivy v červené a zlatým parožím v zelené levé čtvrtině, je prvně doložen na typáři obecní pečeti z roku 1634, deponovaném dnes v soukromém majetku. Štukové provedení znaku, umístěné v patě radniční věže, zdobí současnou budovu kina Máj doposud. Povýšení na město Rudolfem II. 18. října 1580 přineslo obci s vlastní samosprávou řadu výsad a daňových úlev. Přestože bylo městem poddanským, patřícím od založení až do pozemkové reformy 1848 k vlčickému panství, bylo pro malou výměru zemědělské půdy a sporné výnosy z podílů zlaté těžby živo hlavně z obchodu a řemesel. Od poloviny 19. století se datuje prudký rozvoj průmyslu, především papírenského.

Radnice ve Svobodě je prvně zmíněna v trutnovské kronice Simona Hüttla ze 16. století. Při vytyčování hranice na Černé hoře mezi císařskými pozemky a územím Valdštejnů z Hostinného v roce 1587 se komise ubytovala u „Georga Hankena, rychtáře na Pirkfreiheit" a v průběhu 15 dnů utratila 124 tolarů. Jediné výčepní oprávnění měla tehdy radnice. Zhoubný požár v roce 1599, jemuž radnice podlehla, má na svědomí ztrátu většiny vzácných listin a obecních písemností, čímž se vysvětluje tak málo věrohodných dokladů z rané historie města. Další zaručená zpráva o existenci radnice pochází až z roku 1654. Tehdejší pozemkový vlastník, říšský hrabě Jakub Weiher z Marienburgu, znovu potvrdil radnici výsadní výčepní právo v místě. Stará dřevěná radnice s věžičkou a štítem do trhového náměstí byla opatřena podloubím, navazujícím na podloubí ostatních dřevěných domů v zástavbě, vzniklé nejspíš po velkém požáru v roce 1571, kdy vyhořelo 16 domů. Budova i malá přilehlá zahrada byly osvobozeny od poplatků z nemovitosti do vrchnostenské pokladny.

První číslování domů proběhlo ve Svobodě nad Úpou podle německy psané kroniky v roce 1768, ještě před císařským nařízením Marie Terezie z roku 1771. Započato bylo u mostu k Mladým Bukům a vedeno vlevo od páteřní komunikace směrem k náměstí a po jeho obvodu souběžně s tokem Úpy zpět. Radnice obdržela číslo 73. To vydrželo až do konce 20. století, kdy byla historická zástavba v centru města neuváženě přečíslována přidáním hodnoty 400. Současné číslo 473 tak postrádá dějinnou souvislost a je zbytečně zavádějící.

17. května 1779 uhodil do radniční věže blesk. Obávanému požáru se zabránilo. Tesařský mistr Miksch dostal za dvoudenní opravu věže 48 tolarů. Jak je patrno z obecních účtů roku 1791 byla radnice v tomto roce přestavěna; stavební výdaje činily 370 tolarů.

Podle nájemní smlouvy z roku 1817 uzavřené s nájemcem radnice Adalbertem Sturmem, který platil 75 zlatých 30 krejcarů ročního nájemného, sloužila pohostinská místnost nejen k pořádání tanečních zábav, ale i společenských shromáždění při křtinách, svatbách, pohřbech apod. Ještě v roce 1852 ve Svobodě jiný taneční sál nebyl a jak vyplývá ze stížnosti dalšího nájemce Franze Schrötera, docházelo při muzikách ke kuriózním událostem. Jednou z nich byla pravidelná účast 30 - 40 dětí ve věku od čtyř do čtrnácti let, které rušily svým rámusem a překážely v tanci.

 V roce 1823 byl zřízen odvodňovací kanál z radničního sklepa, protože při každém větším dešti a při tání sněhu voda sklep zatopila. Druhý odvodňovací kanál byl vybudován na podzim 1868 celkovým nákladem 300 zlatých.

Až do roku 1857 byl v radniční věžičce vestavěn starý hodinový stroj, ještě s nepokojem a bitím pouze v celé hodiny. V roce 1858 zakoupila obec nové věžní hodiny se čtvrťovým bitím za 300 zlatých od hodináře Ignaze Staffa z Pilníkova.

 Nevyhovující radniční stavení bylo zbouráno v roce 1869 a na jeho místě postavena zděná jednoposchoďová budova v pseudogotickém slohu podle plánů provádějícího zednického mistra Antona Gansela. Obnos 12 000 zlatých byl uhrazen částečným stažením zapůjčených obecních kapitálů, zčásti použitím fondového jmění. Při slavnostním ukončení stavby 25. 7. 1869 byl do věžní kopule vedle dobových památek, mincí a výtisků novin vložen pamětní zápis: „Dne 11. února 1869 po Kristu bylo započato se zbouráním staré radnice čp. 73 ve Svobodě nad Úpou, která byla postavena ze dřeva a vaziva. Stropní trám v jednací místnosti nesl datum 1677, není však známo, zda před 192 léty byla budova postavena nebo renovována.

V pondělí dne 5. dubna 1869 v 10 hodin dopoledne byl položen základní kámen na předním rohu čp. 72 v hloubce 1 Keft a 18 coulů. Pod základní kámen byly uloženy rakouské stříbrné a měděné mince. Kámen položili představitelé městské rady pan Ing. Etrich čp. 107 starosta, p. Jos. Finger čp. 69 a p. Aug. Tippelt čp. 22 radní, farář Wenzel Fuchs, Anton Gansel čp. 78, Johann Thein čp. 109, Franz Stiller čp. 26, Franz Miksch čp. 48, Ing. Fiebinger čp. 31, Joh. Richter čp. 86, Jos. Kühnel čp. 11 a Jos. Hübner čp. 111, členové výboru. Slavnostní řeč měl pan farář Wenzel Fuchs.

Dnešního dne, 25. 7. 1869, za slavné vlády jeho veličenstva císaře rakouského Františka Josefa I. a za pomoci milosti boží, byl položen poslední kámen ve formě hlavice na této věži. Při tomto slavnostním aktu byla do hlavice vložena tato listina, která je podepsána starostou a představiteli městské rady a mnoha jinými přítomnými měšťany.

Ke stavbě radnice vynaložený značný obnos cca 12 000 zlatých rakouské měny byl hrazen z obecních příjmů města Svobody.

Plán k této radnici zhotovil po vícero návrzích zednický mistr a stavitel pan Ant. Gansel ve Svobodě čp. 78 a budovu také postavil. Tesařské práce provedl tesařský mistr Wenzel Pflüger čp. 126, klempířské práce udělal Joh. Zinnecker z Rokytnice nad Jizerou, usazený ve Svobodě čp. 71.

Současně se v této listině uvádí, že byla ku zlepšení vzhledu města zbourána stará hasičská zbrojnice, která stála na malém náměstí naproti čp. 22 a nová byla postavena poblíž mostu vedoucímu přes Úpu. Současně byla zřízena kanalizace vedoucí od radnice a čp. 22 do Úpy.

V témž roce se ustavil ve Svobodě dobrovolný hasičský sbor.

Rovněž byl renovován oltář v kostele a hlavice byla pozlacena sochařem a pozlacovačem panem Wilhelmem Franzem z Vrchlabí. V tomto roce byla zřízena telegrafní stanice a vyměřena trať pro stavbu železnice z Trutnova do Svobody (z Poříčí do Trutnova je ve výstavbě), která byla schválena vysokým ministerstvem ve Vídni podle výnosu č. 4162/676 ze dne 18. března 1869. Trať byla vyznačena praporky až po tak zvanou Kamennou jámu (Steingrube), kam má přijít nádraží. Schvalovací komise zjišťovala a určovala cesty, což bylo protokolárně zaznamenáno. Kdy se začne s pracemi je tohoto času ještě neznámé."

V červnu 1919 vyměnil výrobce věžních hodin Rudolf Thöndl z Nového Města na Moravě stávající radniční hodiny za nové s transparentním ciferníkem napojené na pouliční osvětlení. Cena 4 350 Kč byla uhrazena z výnosů nadace po zesnulém vrchním učiteli Josefu Kahlovi. Odmontovaný stroj byl svobodským hodinářem Josefem Wipplerem opraven a instalován do věže kostela. Tyto výdaje pokryly dobrovolné dary věřících.

Také po první světové válce byly přízemní prostory radnice pronajímány obcí jako hostinec s nájemní smlouvou vždy na čtyři roky. Trvalý nájemce - parní pivovar firmy Josef Kluge v Rudníku - platil na počátku dvacátých let roční nájemné 5 000 Kč. Od roku 1927 již 8 000 Kč se smluvním dodatkem placení nákladů na provoz a údržbu do výše 1 000 Kč ročně. Z tehdejších stavebních úprav lze uvést přístavbu toalet za 3 863 Kč v roce 1931 a výměnu oken v přízemí, obnovu zadní severní části střechy až na krov, nové okapy a svedení srážkové vody přes dvůr 15 m dlouhým kanálem do městské kanalizace v roce 1932. Do celkových nákladů 6 617 Kč fa Kluge přispěla částkou 1 000 Kč. Posledním předválečným hostinským v radnici byl Heinrich Rosipal.

Tradičním posláním radnice jako sídla obecního magistrátu v čele s purkmistrem, místa veřejných zasedání a společenských událostí, jakož i uložení obecních knih a důležitých listin poněkud otřáslo věnování sousedního domu č. 74 (474) do majetku obce v roce 1901. Významní textilní podnikatelé, bratři Josef, Johann a Ignaz Etrichovi tak učinili prakticky již roku 1895 zřízením nadace na 4 místa v obecním chudobinci hrazená z výnosů jejich rodného domu včetně přilehlých pozemků. Všichni tři byli 6. 1. 1902 jmenováni čestnými občany Svobody nad Úpou a do nadační budovy se postupně začaly stěhovat správní úřady a instituce. Policejní velitelství, spořitelna, pošta... Dnes je sídlem Městského úřadu.

Kino bylo ve Svobodě nad Úpou zřízeno úpravou místní tělocvičny investicí 53 000 Kč stavebních nákladů. Při slavnostním otevření 1. 10. 1920 byl promítán film Johannes Goth. Dlouhodobě nízká návštěvnost měla za následek hrozivě rostoucí dluhy. V roce 1931 dlužilo kino 41 000 Kč městské spořitelně a 7 000 Kč obci. Také následující rok 1932 ukončilo ztrátou 8 400 Kč, z čehož     7 200 Kč činilo nájemné tělocvičné jednotě. Neutěšenou situaci řešili obecní radní dočasným uzavřením kina. Teprve s pořízením zvukové aparatury na podzim 1934 se návštěvnost zlepšila.

Začátkem 50. let minulého století bylo promítání v nevhodných prostorách již dále neúnosné. K 10. výročí ukončení II. světové války bylo v polovině prosince 1954 započato s přestavbou staré radnice na moderní kinosál. Nové kino „Máj" odevzdal předseda MNV Karel Vacek veřejnosti 8. 5. 1955 při slavnostním promítání českého historického filmu Psohlavci. Představení se účastnila delegace tvůrců v čele se scénáristou Otokarem Kirchnerem a herečkou Jiřinou Steimarovou. Hodnota stavebního díla, na kterém odpracovali občané 3 351 dobrovolných brigádnických hodin byla včetně 25 000 Kč státní dotace 200 000 Kč. Nářky na slabou návštěvnost se ozývaly již tenkrát, přestože např. za rok 1957 bylo v kině odehráno 550 (!) filmových představení. Nepomohlo ani zařazení kina do 1. třídy ve výběru filmů v roce 1960, ani rozsáhlá rekonstrukce hlediště se širokým plátnem, umožňující promítání širokoúhlých filmů v roce 1962.

Další úpravy se kinosál dočkal v souvislosti s budováním Kulturního klubu v přízemí kina, započatém 17. 2. 1974. Stavební práce zajišťovala Domovní správa, opět s pomocí brigádníků. Slavnostní otevření Kulturního klubu proběhlo 22. 5. 1974. Od 1. 1. 1981 bylo kino z majetku města úředním nařízením bezúplatně převedeno pod Okresní správu kin v Trutnově. Budova včetně nákladů na provoz a údržbu zůstala obci.

S pádem totalitního režimu se možnosti kulturního vyžití občanů výrazně změnily. Kino přestalo být jedinou možností jak trávit volný čas a návštěvnost celostátně výrazně opadla, ať již vinou dalekosáhlých možností televize, nabídkou cestování či v poslední době lavinovitým šířením internetu. V místě to zajisté negativně ovlivňuje i nečekaná ztráta pracovních příležitostí. Havarijní stav budovy a částečně i nerentabilita provozu stály za dočasným uzavřením kina Máj od 1. 7. 2001. Filmy se však na celém světě stále točí, dokonce i v České republice. Navštívit filmové představení lze bez potíží v některém z kinosálů v okolí. Víceúčelový společenský sál pro setkávání občanů Svobody nad Úpou však v místě citelně chybí.

Chronologie dat

1526 - nástup Habsburků na český trůn

1546 - 30. 8. Ferdinand I. udělil Svobodě Nad Úpou horní práva

1571 - shořelo ve Svobodě 16 domů

1580 - 18. 10. Rudolf II. povýšil Svobodu n./Ú. na město

1587 - vytyčování hranic na Černé hoře

1599 - požár radnice

1634 - nejstarší známá pečeť města Svobody n./Ú.

1654 - Jakub Weiher potvrdil radnici výčepní právo

1677 - letopočet na trámu nalezeném při demolici radnice roku 1869

1768 - číslování domů ve Svobodě n./Ú.

1771 - patent Marie Terezie o číslování domů

1779 - 17. 5. do radniční věže uhodil blesk

1791 - přestavěna radnice

1817 - nájemce hostince v radnici Adalbert Sturm

1823 - zřízen odvodňovací kanál z radničního sklepa

1852 - nájemce hostince v radnici Franz Schröter

1852 - v radnici jediný taneční sál ve Svobodě

1857 - ve věži radnice starý hodinový stroj s nepokojem

1858 - nové věžní hodiny od Ignaze Staffa z Pilníkova

1868 - zřízen druhý odvodňovací kanál z radničního sklepa

1869 - 11. 2. započato s bouráním staré radnice

1869 - 5. 4. položen základní kámen nové radnice

1869 - 25. 7. vložena do hlavice radniční věže pamětní listina

1895 - zřízena dobročinná nadace bratří Etrichů

1901 - bratři Etrichové věnovali obci svůj rodný dům č. 74

1902 - 6. 1. jmenování bratří Etrichů čestnými občany Svobody n./Ú.

1919 - v červnu vyměnil hodinář Thöndl věžní hodiny

1919 - původní radniční hodiny přeneseny do věže kostela

1920 - 1. 10. zahájení provozu kina v tělocvičně

1927 - nájemce hostince v radnici parní pivovar fy Jos. Kluge z Rudníku

1931 - kino zadluženo celkovou částkou 48 000 Kč

1931 - přístavba WC v radnici

1932 - roční provoz kina ukončen ztrátou 8 400 Kč

1932 - výměna oken, oprava střechy a okapů (radnice)

1934 - na podzim promítán první zvukový film

1954 - 12. 12. započato s přestavbou radnice na kino

1955 - 8. 5. slavnostní otevření kina Máj

1957 - za uplynulý rok v kině odehráno 550 představení

1960 - zařazení kina do I. třídy ve výběru filmů

1962 - přestavba na širokoúhlé promítání

1966 - 10. 8. přidán do kopule nový zápis s dobovými předměty

1966 - v létě opravena radniční věž

1974 - 17. 2. započato s budováním Kulturního klubu

1974 - 22. 5. Kulturní klub slavnostně otevřen

1981 - 1. 1. kino převedeno pod Okresní správu kin v Trutnově

2001 - 1. 7. uzavření kina Máj

Pro potřeby Městského úřadu ve Svobodě nad Úpou z dostupných pramenů vybral a seřadil A. T. v roce 2004