Freiheit

Akce Brontosaurus, Den Země, Otvírání studánek, Ukliďme svět, Čisté Krkonoše, Čistá řeka (doplň dle libosti) a desítky dalších možností nabízejí všemožné spolky a organizace především na jaře všem, komu není lhostejný stav prostředí, ve kterém žijeme. Každý papírek sebraný v lese, nedopalek, odhozený do koše, když už nutně musíme kouřit na ulici, i úklid biologických stop po čtyřnohém miláčkovi, vypovídá mnohokrát o kulturnosti každého z nás víc, než vzletné proklamace. I při největší snaze je však stále dost lidí, kteří to mají tak zvaně „na háku" a s nimi odjakživa ruku v ruce kráčí jako škůdci všemocné živly. Vítr, déšť i současné civilizační technické vymoženosti, například doprava. Ne všechno zvládnou placené úklidové služby, ale ani nezištná pomoc dobrovolníků není nic nového pod sluncem. Ideální stav nebyl nikdy. Však si vzpomeňte, jak to společnost řešila jen během našeho života. „Totál ajnsac", brigády Národní fronty, akce Z, každoroční sklizeň zeleného zlata, noční výmlat (pochopitelně obilí) a další dobrovolně povinné zapojení veřejnosti do společensky prospěšných prací. V těch nejkrizovějších situacích nastoupila armáda. Naštěstí už nepamatujeme robotu. I tak je srovnávání zodpovědného a dobrovolného přístupu současných nadšenců, ochránců přírody i patriotů s „musem" totalitních let, kdy na účasti záviselo mnohé - od doporučení ke studiu, udržení místa v zaměstnání, pořadník na byt, výjezdní doložka na dovolenou k Baltu nebo na Balaton, přednostní poukaz na Trabanta - ve výsledku stejné: čisté město, čistá řeka, zdravý les.

Vzpomínka na první generaci svobodských brigádníků je už silně omšelá a jednotlivci na snímku se i pro pamětníky dají spíš tušit, přesto to zkusme: Při kosení luk na stráních u bývalého Holubova statku stojí odleva pánové Bezvoda, Kvaček, dva neznámí sekáči, Vít, Iljev, Kučera a Barbořík. Ani u první dámy dole není mezi mými početnými poradci shoda. Vedle ní Havlík, neznámý, „Pišta"Novosedlík, Bezvodová st., malý Jiřík Bezvoda a Hrubý alias „Plavčík". Po mnoho let ležela tíha jarního předmájového úklidu na několika generacích členů dobrovolných hasičů. Za snímky zástupců těch „mladších" děkuji jisté soptici Izabele. S hadicí na rohu náměstí zápasí Láďa Leško a Karel Riegel, z povzdálí sledují (bohužel už hodně z povzdálí) Zdeněk Ritter a Jarda Imrišek. Vodou z cisterny zásobuje Karel Zámečník. Pro genderovou vyváženost přidávám houf pracovitých svobodských krasavic z družstva Civilní obrany s vedoucím Aloisem Bezvodou. A nakonec autorský „samožer": Příležitostný brigádník, když ještě nebyl pisálek, amatérský badatel ani samozvaný historik, ale jen obyčejná řadová nula s brašnou. Nechci vyvolávat duchy komančů z věčných lovišť, ale zdá se mi, že jsme si tenkrát na návsi byli tak nějak rovnější.

In.: Svoboda fórum XXVIII. ročník, číslo 806, květen 2017