Veškerý grafický, textový a jiný obsah či součást těchto stránek je předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona č. 121/2000 §11.
Dalším zmizelým monumentem trutnovského fenoménu jménem Emil Schwantner je pomník svobodských mužů, kteří v rakousko - uherské uniformě položili život za svou domovinu ve válečných letech 1914 - 1918. Stával poblíž kostela sv. Jana Nepomuckého, poněkud vpravo od nynější dřevěné plastiky Růžencové Panny Marie, přenesené sem díky P. Jaroslavu Tyrnerovi ze zrušeného hřbitova v Trutnově na Kryblici a vysvěcené v den prvního výročí jeho autonehody 22. 8. 1979.
Foto archiv Veselý výlet
V době červencové mobilizace rakousko - uherské branné moci roku 1914 bylo ve Svobodě nad Úpou podle odvodních archů 574 mužů ve věku od 18 do 50 let, podléhajících odvodní povinnosti. Z nich 333 jich během války narukovalo do armády a celkem 63 jich podle obecní kroniky přineslo oběť nejvyšší. Padli v boji, byli pohřešováni nebo zemřeli na následky válečných útrap a zranění. Právě jim byl zbudován památník s typickou velkolepou architekturou s postranními sloupy ukončenými tympanonem a ústřední postavou ochránce katolické církve, ale i vojáků, německého národního patrona, drakobijce sv. Michaela v rytířské zbroji s mečem a štítem. Největší zásluhy na jeho vybudování se připisují válečnému vysloužilci Wenzelu Hoffmannovi a tehdejšímu starostovi Rudolfu Lissakovi. Slavnostně odhalen byl v neděli 10. srpna 1924. Úvodní řeč pronesl vážený svobodský lékař MUDr. Franz Breuer. Ten ve svém plamenném projevu uváděl dokonce 74 válečných obětí. Na snímku z nedokončené výstavby dosud chybí bronzová deska se jmény hrdinů, mezi kterými lze najít i velice česky znějící Krejza, Malý, Souček nebo Tesař. Spolu s kostelními zvony padla později za oběť rekvizici barevných kovů pro zbrojní průmysl ve druhé světové válce. V květnu 1948, při jedné z dobrovolných brigád Národní fronty, byly kamenné části pomníku použity jako stavební materiál do základů právě budované bytové jednotky Úpských papíren. Na jeho místě z iniciativy pekaře Josefa Ryby vysadili občané lipku svobody. Ta byla jako „přerostlá" a ohrožující vodiče vysokého napětí z blízkého transformátoru pokácena bez vší parády v osmdesátých letech minulého století.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2008/11