Freiheit

Vtipálci, žertéři, komici, klauni, šibalové, recesisti - všichni ti šaškové počmáraní - jsou má krevní skupina. Pochopitelně nemám na mysli současné politiky na všech úrovních mocenské garnitury, ale osoby ražení nekorunovaného valašského krále Bolka, kterému vložil do úst laskavá slova ústředního songu z jeho populární Manéže úspěšný textař a neúspěšný kandidát na prezidenta Michal Horáček a hudbou opatřil nedávno zesnulý guru všech nočních motýlů Petr Hapka. Právě pro schopnost udělat si legraci sám ze sebe vybral jsem si v nepřeberné nabídce nedávné historie obdivuhodný spolek Schlaraffia. Pupkatí pantátové v šaškovských čapkách s rolničkami mě nepřestávají fascinovat. V řadách ctihodných rytířů s hlavou plnou kulišáren jsem s domovským právem ve Svobodě nad Úpou objevil jen jednoho jediného, člena pobočky Gigantea v Trutnově. Je sice pravdou, že celá plejáda jeho podobně založených kolegů z místní společenské smetánky se inspirována jmenovaným spolkem scházela ve stolní společnosti „Ecke Freiheit", ale opravdovým doloženým šlarafem byl pouze „Lázeňský duch Janských vřídel", jak by se jeho spolková přezdívka dala prvoplánově volně přeložit do češtiny. Je víc než pravděpodobné, že v mírně zkomolené němčině se skrývá nějaký dvojsmysl nebo další jinotaj, což by mnohem víc odpovídalo mentalitě inteligentních hračičků a slovních ekvilibristů sdružených v pobočkách recesistického spolku Schlaraffia, rozšířeného po všech světadílech. Do hlavy však nikomu nevidíte, natož zpětně. Ani když je to hlava tak zvaně „otevřená".

MUDr. Viktor Sellner se narodil v den, který o mnoho let později poznamenal československé dějiny, 21. srpna 1900 v Brně. V srdci Moravy navštěvoval základní školu a maturoval na státním gymnaziu. V letech 1919 - 1925 absolvoval studium medicíny na lékařské fakultě Německé univerzity v Praze. Už během studia tři roky asistoval v ústavu lékařské chemie u dvorního rady rytíře MUDr. Richarda Zeynka při výzkumu krevního barviva. Po úspěšné promoci ještě dva roky působil v hlavním městě republiky jako sekundář na II. lékařské klinice u dvorního rady MUDr. Rudolfa Jaksche von Wartenhorst. Když v roce 1927 zemřel oblíbený svobodský lékař MUDr. Anton Klug, nastoupil mladý doktor Sellner na jeho místo vedoucího lékaře v Janských Lázních a zastával ho až do roku 1945. V letech 1928 - 1942 působil souběžně jako hlavní lékař v léčebně pojištěnců ve Svobodě nad Úpou s celkem 70 lůžky. Bydlel v Lázeňské ulici, v nově postavené vile Meran číslo 202 majitele Josefa Bartha, učitele v místní škole. Mimo to vykonával i zodpovědnou funkci obvodního lékaře pro okres Trutnov. Na základě dobrozdání rodáka z Horního Starého Města u Trutnova prof. Dr. Oskara Baudische z amerického Saratoga Springs a prof. Dr. Pavla Haertela z Bad Kissingen v Německu zavedl v Janských Lázních jako první v Evropě léčbu dětské obrny. Poté absolvoval na pozvání amerického prezidenta Roosevelta studijní cestu do Warm Springs ve státě Georgia v USA a přednášel na Rockefellerově univerzitě v New Yorku a v Chicagu. Výsledky nově zaváděných rehabilitačních metod a individuální vodoléčebné terapie spojené s fyzickým cvičením, publikované koncem třicátých let Dr. Sellnerem v odborném tisku, vysoce hodnotili kliničtí i vysokoškolští profesoři ve Vídni, Berlíně, Vratislavi a dalších evropských centrech a posílali do Janských Lázní své pacienty. Základy léčebné metody nazvané „Warm Springs terapie" shrnul do stejnojmenné pamětní publikace, kterou v české i německé jazykové mutaci vytiskla svobodská tiskárna Franze Feixe. Viktor Sellner byl za svou záslužnou léčebnou i publikační činnost v roce 1942 vyznamenán prestižní Bastianovou cenou. V témže roce byl zdravotník dělostřeleckého pluku číslo 125 v hodnosti kapitána čs. armády v záloze povolán do wehrmachtu a ustaven šéflékařem nově zřízeného vojenského lazaretu v Janských Lázních s 900 lůžky určeného především k léčení neurotických stavů po válečných zraněních. Ještě před koncem války řídil evakuaci hospitalizovaných vojáků do Rochlitz v Sasku. Poté byl do roku 1947 v americkém zajetí, kde byl zařazen jako vedoucí ortopedického oddělení a rentgenolog táborové nemocnice. Po evakuaci do Sauerlandu na západě Německa započal v roce 1950 svou další úspěšnou kariéru jako lázeňský a praktický lékař v lázních Bad Aachen. Praxi ve starobylém historickém městě Cáchy v Severním Porýní - Vestfálsku, kde bývali korunováni římští císaři včetně „největšího z Čechů" Karla IV. ukončil v pokročilém věku 80 let v roce 1980. Zemřel jen dva dny po svých narozeninách 23. srpna 1986. Nebyl to svobodský rodák, ale i za pouhých 18 let ze svého dlouhého života strávených v Krkonoších se výrazně zapsal do historie regionu. A nic na tom nemění, že později od léta 1942 bydlel v Janských Lázních ve „Vile Belveder" číslo 82.

Pro příležitostné návštěvníky neoficiální stolní společnosti postarších pánů, scházející se přes nehostinné prostředí střežené bdělým okem kamery Velkého bratra občas nepravidelně v restauraci Národní dům na svobodském náměstí, jedna potěšující informace. Dobré pivo se prý v tehdejším hotelu Pod lipami čepovalo i za majitele Josefa Rudlofa v první polovině minulého století. Právě jeho dceru Margaretu, narozenou ve Svobodě nad Úpou 26. června 1906 si fešný pan doktor Sellner vzal 2. dubna 1929 v kostele sv. Jana Křtitele v Janských Lázních za manželku.

In.: Svoboda fórum XXIX. ročník, číslo 814, únor 2018