Na počátku všeho byl chaos. Věta převzatá z řecké mytologie platí i pro určení přesného data založení obecního spolku dobrovolných hasičů v někdejším podkrkonošském městečku Freiheit, dnešní Svobodě nad Úpou. Den, kdy se svobodští sousedé Weigert a Finger sešli u piva a dospěli k názoru, že by i Svoboda měla mít vlastní hasičský sbor jako nedaleké Hostinné, které tak učinilo první v oblasti s německým osídlením v roce 1864, nejspíš nikdo nezaznamenal. Od nápadu k realizaci je dlouhá a klopotná cesta. V byrokratickém Rakousko - Uhersku to platilo dvojnásob. Data registrací, povolení licencí, zapsání do katastru spolků s nespočtem úředních razítek a podpisů se postupně poztrácela v překladech. Nakonec se za směrodatný zvolil zápis dobového kronikáře, který do obecní kroniky napsal, že hasičský spolek byl založen v druhé polovině roku 1868, jako jeden z prvních následníků města Hostinné. Stejný rok je napsán na první známé fotografii zakládajících členů v původní hasičské fotokronice uložené v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově.
150 let hasičského sboru ve Svobodě nad Úpou
První ustavující schůze byla údajně 5. října téhož roku a velitelem sedmdesáti odhodlaných mužů byl zvolen budoucí starosta obce, kupec Josef Finger z čp. 69. Druhý iniciátor, hodinář z Hostinného, příslušník tamního sboru Winzenz Weigert, bytem ve Svobodě čp. 68 se ujal odborného zaškolení prvních nadšenců. Následná výběrová statistika je jen pro ilustraci nelehké orientace pozdějších badatelů v bohaté historii sboru trvající bez přerušení 150 let. Medaile vydaná k 20. výročí nese datum 14. srpna 1887, odznak k 60. výročí 22. července 1928. V pamětní listině z věže radnice je jako rok založení uveden 1869 stejně jako v seznamu Krkonošské župy k roku 1886. Do katastru spolků okresního hejtmanství v Trutnově byl sbor zapsán až 30. března 1870. Aby to nebylo tak jednoduché, na současném katastru města existovaly vesměs později založené sbory tehdy samostatných obcí Maršov I a Maršov II i tovární jednotky papíren firmy Piette nebo Röder později Eichmann. Některé se během let sloučily, ale v podstatě se stejným posláním vydržely vzhledem k většinovému obyvatelstvu všechny dějinné zvraty až do konce druhé světové války v roce 1945. Nově byl spolek obnoven českými osídlenci již v září téhož roku. Na výčet činnosti, počty členů a stav techniky nebo všeobecný význam ochrany před požárem a ostatními živelnými pohromami není při oslavách vhodná chvíle. V samostatné České republice bylo založení hasičského sboru ve Svobodě nad Úpou oslaveno poprvé k jeho 125. výročí v roce 1993. Stejně jako čeští vlastenci při pokládání základního kamene vytouženého Národního divadla v Praze před 150 lety, netušili ani otcové zakladatelé místního spolku dobrovolných hasičů, že se připojí k řetězu významných výročí naší vlasti zakončených symbolickou osmičkou. Hasičskou uniformu oblékaly stovky obětavých občanů našeho města. Jmenování jen některých by bylo neúctou k ostatním, kteří hrdě kráčeli pod praporem se stále platným heslem „Sobě ku cti, bližním ku pomoci, vlasti ku prospěchu."
Úvodní slovo na zahájení oslav přednesl místostarosta sboru Karel Riegel