Mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa! Špatný odhad aneb naprosté přecenění vlastní inteligenční kapacity. Teprve docela nedávno jsem měl možnost prohlédnout si obraz rozkvetlého parku, známý až dosud jen z fotografie, tak říkajíc in natura na vlastní oči. Se suverenitou sobě vlastní jsem jej kdysi přisoudil místnímu malíři Hansi Bernatschekovi, protože v jeho prospěch nahrávalo hned několik vedlejších indicií a nakonec rozhodlo, že jiného neznám. Že je námětem dnes již zaniklý park u vily majitele papíren ve Svobodě nad Úpou Prospera Piette - Rivage není sporu. I když stoprocentně se to potvrdit nedá. Ale v duchu geniálního uvažování Járy Cimrmana v podstatě ani vyvrátit. Pamětníci parku v plné kráse už se ve své většině procházejí po heboučkých pěšinkách nebeských. My, co máme ve vzpomínkách jen pouhé torzo postupně ukusované výstavbou, si ho do celkového vyznění obrazu s jistou dávkou fantazie dokážeme promítnout. Zvlášť když dominantní červený buk uprostřed, za kterým zasvěcení tuší kontury výstavné vily, stále jako jedna z mála rozličných okrasných dřevin stojí na svém místě.
Znovu a líp!
Autor rozměrné plátno 56 x 75 cm bohužel nesignoval. Při bedlivém průzkumu se na zadní straně blind rámu objevil sotva čitelný nápis tužkou napsaný dobovým meziválečným kurentem „Park im Frühling". Nenápaditý popisný název - park na jaře - a před ním jméno Hans Lehr. Ale kdo je ksakru Hans Lehr? Pochybuji, že by se na napínací rám podepsal jeho výrobce, takže nepochybně malíř. Široko daleko v úpském údolí žádný umělec toho jména v historických pramenech nefiguruje. Ani jiné jeho dílo neznám. Krkolomnou konstrukci, že ta nepatrná tečka za jménem není mušinec, ale zkrácení slova Lehrer, která by vracela autorství zpátky k Bernatschekovi, jsem raději ze skromnosti zavrhl. A všeználek strýček Google, ke kterému se utíkám, vždycky když jsem v úzkých, zná jen toho významného architekta z Norimberka. Ten by jistě takovou malůvku svedl, ale jak by se ten ocitl v Krkonoších? I když při mezinárodních stycích všech příslušníků rozvětvené, vzdělané a pokrokové rodiny Piette by mě to vůbec nepřekvapilo. Nic není nemožné!
Nepublikováno