Freiheit

V pomyslném katalogu „dějin ražených do kovu" za všeobecně známými mincemi, medailemi a odznaky se někde na posledních stránkách vpravo dole krčí po léta opomíjené drobné ražby shrnuté pod názvem účelové známky. Sběratelé se o ně začali zajímat teprve historicky docela nedávno a ty nejstarší dlouho zařazovali jako tzv. nouzové mince alias nouzovky, které jsou však v numismatice samostatnou a přesně vymezenou kategorií. Mělo to určitou logiku. Svým provedením většinou mince připomínají a peníze nebo služby někdy nepřímo nahrazují. Mohou sloužit i ke kontrole práce či účasti, jako záloha na vratné obaly, nářadí a jiné produkty nebo poukázka na určitou službu, požitek či jinou odměnu. I leckterý laik už se jistě někdy setkal s pojmem robotní, chmelové, fárací, charitativní nebo potravinové známky - na mléko, na chleba, na oběd (polévku), na pivo - mýtní známky, známky zajateckých táborů. Nověji slevové známky, herní žetony, známky na telefon, na jízdu dopravním prostředkem - i když i ty jsou už dávno minulostí. A další tisíce druhů, které ve většině případů bez jakékoliv evidence razily všemožné podniky a organizace, továrny, důlní společnosti, statky, obchodní domy i drobní obchodníci, spolky, družstva, soukromí podnikatelé, hotely, hostince, pivovary, nemocnice, chudobince...ten výčet by byl asi bez konce. Pořídit jejich vyčerpávající soupis je práce doslova sisyfovská. Těch několik známých dílčích oborově zaměřených katalogů, které zásluhou neúnavných badatelů dosud vyšly, zahrnuje jen mizivé procento vydaných typů a jsou jen příslovečnou kapkou v moři. Oproti ve světovém měřítku milionům druhů mincí, v nichž mají sběratelé nevyčerpatelné pole působnosti, byly však jednotlivé účelové známky raženy často v omezeném regionu někdy pouze ve stokusových a vzácně i jen desetikusových nákladech, obvykle z obecného kovu. Ke smůle sběratelů byly v mnoha případech zcela nebo částečně anonymní. Třeba jen s prostým uvedením hodnoty nebo dávno zapomenutou zkratkou vydavatele. A když skončila jejich platnost, ať už zánikem zřizovatele, změnou poměrů nebo náhradou za jiný způsob komunikace, staly se z dochovaných „účelovek" bezcenné plíšky vhodné na hraní dětem. Mnoho jich bylo poztráceno, v případě hodnotnějšího kovu i roztaveno. Občas najdou nějaký neznámý exemplář hledači kovů, nebo se objeví při pořádání pozůstalosti po starším sběrateli. Dlouho přehlížená Popelka numismatiky se dnes po zásluze stává stále hledanějším dokladem regionální historie.

Mezi významnými podnikateli minulosti zaujímá ve Svobodě nad Úpou přední místo papírník Prosper Piette Rivage (1846 - 1928), pokračovatel v zakladatelské práci svého stejnojmenného otce, vyhlášený filantrop, humanista, organizátor veřejného dění, propagátor Krkonoš a čestný občan města. Účelové známky firmy Piette, působící ve Svobodě nad Úpou od roku 1866, jsou mezi svobodskými podniky ojedinělé a jakákoliv dokumentace dosud chybí. Není to nic neobvyklého. Taková „prkotina" asi nestála ani při vyhlášené podnikové „štábní kultuře" za zaznamenání, nebo se jen zápis jako mnoho jiných tiskovin z té doby prostě nedochoval. A třeba se jednou nečekaně objeví, stejně jako nedávno málo známý exemplář firemní účelové známky na jedné internetové aukci, který neušel zájmu hned několika dražitelů. Dokonce ani přes to, že ji prodávající mylně lokalizoval do Horního Maršova. Atypicky velký mosazný kotouček o udávaném průměru 35 mm a hmotnosti 10,13 g má na líci v perlovci nápis P. Piette mezi dvěma hvězdičkami a na rubu velkou číslici 20. Zasvěcení numismatici se specializací na účelové známky mohou namítnout, že ji autoři Mužík a Matala popsali v soupisu Známky Plzně a okolí 2. část, zveřejněném v Numismatické ročence už v roce 1995 bez dalších podrobností jako plzeňskou. I to může být naprosto v pořádku. Když bratři Prosper ml., Julius a Ludwig Piette v roce 1878 koupili papírnu v Plzni, nesla firma ještě stále z piety k otci zakladateli název „Prosper Piette". Ze stejné doby je pravděpodobně i další v odborné literatuře uvedená, rovněž mosazná mýtní známka známá z nálezu v Piettově papírně ve Svobodě nad Úpou. Její vyobrazení přinesla nově německá encyklopedie Wolfganga Hasselmanna z roku 2007. Nezávisle na tom jsem ji publikoval v regionálním zpravodaji Svoboda fórum v říjnu 2010 a ještě jednou později. Kromě shodného materiálu má i velmi podobné písmo a je naprosto adresně určená do Svobody nad Úpou. Drobná známečka o váze necelé 4 gramy a průměru 22 mm užívaná jako jakési zvýhodněné předplatné k přejezdu mostu má na líci jasně určující nápis „Mauth Marke für" a na rubu „P. Piette in Freiheit". Z praktických důvodů je opatřena dodatečně vyvrtaným třímilimetrovým otvorem, který sloužil uživatelům, tehdy většinou vozkům koňských potahů, při potřebě většího množství známek k navlečení na šňůrku. Z historie je známo, že se mýto vybíralo na strategickém městském mostě přes řeku Úpu, oddělujícího tovární objekty od „ostatního světa" včetně od roku 1871 pro dopravu veškerého zboží veledůležitého vlakového nádraží ve Svobodě nad Úpou, kde dodnes končí koleje. Ze stejného depozitu pochází výpravná známka z mosazi o průměru 24 mm a hmotnosti zhruba 4 gramy odkazující svým provedením na některou zavedenou profesionální ražebnu. Podstatnou plochu líce ohraničenou úzkým mezikružím vyplňují tři stylizované ozdobné iniciály. Velké M a přes něj zrcadlově položená dvě charakteristická P. Pokud vím, nikdo ji dosud nepopsal. Já zkratku vzhledem k mnoha indiciím vykládám jako „Prosper Piette Marschendorf" nejen s přihlédnutím k místu nálezu, ale i ke skutečnosti, že zrcadlově situovaná písmena P, v mnoha případech provedená do vé jsou pro firmu, sídlící v tehdy samostatné obci Maršov I, typická od počátku. Na rubu v perlovci, nesoucím stopy poškozeného razidla, je hodnota"½ LITER" bez bližšího určení, shodná s mnoha podobnými účelovými známkami různých ražeben. Zde se přímo nabízí renomovaná vídeňská dílna Wilhelma Pittnera, která drobné obměny stejného typu ražby prokazatelně produkovala. V několika případech doloženě jako účelové známky na pivo a s nejbližším regionem byla v čilém kontaktu. Viz např. korespondence s obecním úřadem v sousedním Maršově II. K čemu konkrétně známka sloužila, zůstává zatím neobjasněno. Stejně jako poslání další známky z téhož nálezu, která je pravým opakem předchozí. Jako by ji vyráběli nějací tehdejší kutilové Pat a Mat. I když jde o standardní svépomocí vyrobenou známku. Do kulatého střížku ze zinkového plechu s průměrem 27 mm a hmotností pouhé 2 gramy je jednostranně „podomácku" zhotoveným razidlem vyražen neumělý monogram z písmen PF a hodnota ½. Můj výklad je celkem logicky „Piette Freiheit" jak se firma (zřejmě pro zvýšení prestiže) taky prezentovala. Nemluvě o tom, že i přímo ve Svobodě nad Úpou měla jednu z provozoven tzv. „Beiwerk" - pobočný závod. Po druhé světové válce byla „piettka" stejně jako ostatní papírny v místě znárodněna do Krkonošských papíren, národní podnik Hostinné. V roce 1949 byla tato organizace rozdělena na čtyři menší celky, z nichž jeden byly Úpské papírny národní podnik se sídlem ve Svobodě nad Úpou založené vyhláškou ministra průmyslu k 1. 1. 1949. V roce 1958 byly opět sloučeny do národního podniku Krkonošské papírny se sídlem v Hostinném. Z uvedeného desetiletí pochází poslední publikovaná účelová známka. Je vyrobena z hliníku jako jednostranná s dodatečným otvorem na zavěšení při horním okraji. Na líci je milimetr od okraje zvýšené úzké mezikruží a v jím vymezené ploše je ve třech řádcích - negativně vyražena šestimístná číselná řada (u zobrazeného exempláře 000001) a plastický nápis verzálami ÚPSKÉ PAPÍRNY N. P. / SVOBODA N. ÚPOU. Ten je v negativním otisku razidla i na rubní straně. Známka má průměr 30 mm a hmotnost vzhledem k použitému materiálu 3 gramy. Podle odhadu pozdějších zaměstnanců KRPA se užívala s největší pravděpodobností na výdej nástrojů, nářadí a náhradních dílů ze skladu. Ke stejnému účelu sloužily ještě koncem minulého století prosté plechové kulaté střížky s otvorem na pověšení a raznicí vyraženým číslem pracovníka.
Reprodukce jednotlivých účelových známek neodpovídají skutečnému měřítku.

In.: Svoboda fórum XXIX. ročník, číslo 819, červenec 2018 ; Numismatický časopis 3,4 - 2019 (převzatá přepracovaná a zkrácená verze)