Ani privatizační tahanice o spolkový majetek nejsou novinkou posledního desetiletí. Také po II. světové válce uplatňovaly nástupnické organizace německých spolků své majetnické právo. Ve Svobodě nad Úpou zkonfiskovala hrstka sokolů nynější sokolovnu a s apetitem hladového jedlíka se rozhlížela po dalším soustu. V archivu jejich předchůdců z Turnvereinu se zachovala smlouva ze dne 3. 10. 1932 o koupi pozemku na Rýchorách č. kat. 250, od rolníka Wenzela Kocha z Rýchor č. 17. Tři roky nato 5. 10. 1935 zde svobodští sportovci slavnostně dokončili stavbu dřevěné chaty nazvané Turnerhütte. Proč ji některé mapy uvádějí jako Jahnbaude se mi zjistit nepodařilo. V roce 1947 požadoval náčelník Sokola ve Svobodě nad Úpou Antonín Krátký o zaknihování i tohoto konfiskátu pro potřeby výcvikového střediska sokolské mládeže. Bratři z trutnovské organizace byli však silnější, a tak je chata známá pamětníkům jako trutnovská Sokolka. Vzhledem k poloze v chráněné rezervaci a především k využití jako odchovny tetřevů pro KRNAP, je objekt současným návštěvníkům Rýchor více méně utajen.
Čí byla Sokolka?
Podobný osud provázel i někdejší Lyžařskou boudu na Vysokém svahu v Peci pod Sněžkou. Rozsáhlou louku, označenou jako KZ 201, v tehdejší Velké Úpě III., koupila od hospodáře Vinzenze Enthalera na Vysokém svahu č. 19, dne 21. 12. 1927 za 4 000 Kč svobodská skupina Spolku zimních sportů „Úpské údolí". Na části pozemku KZ 201/2 byl v roce 1928 postaven dřevěný roubený dům s číslem popisným 211. Snaha svobodských sokolů, které zakrátko pohltila sjednocená tělovýchova, vyzněla i v této majetkové kauze naprázdno. První národní správce a později majitel pan Klein propagoval pro zařízení název Kazbek, podle jednoho z lyžařských oddílů. Dům poblíž Žižkovy boudy dosud stojí; jeho jméno Konopindova chata, není také zrovna z nejšťastnějších.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2000/5