Freiheit

Na sběrateli pohlednic a zájemci o historii hojně navštěvovaném webu www.fotohistorie.cz, kam může vkládat fotografie lokalit z území celé České republiky prakticky každý uživatel internetu, mě velmi zaujala kresba zařazená ke Svobodě nad Úpou, vložená už v únoru 2018.

Od té doby mi doslova vrtá hlavou a nedá spát, protože jsem se s podobným vyobrazením historického dřevěného domu číslo 75 v pravém radničním rohu náměstí Svornosti, na jehož místě vyrostla v roce 1938 výstavná budova spořitelny, dosud nesetkal. Dle písemného sdělení vkladatele je prý obrázek z nějakých nezjištěných dobových novin. Jeho stáří klade s velkou rezervou odhadem do roku 1870. Matoucí je charakteristický, dnes již neexistující hrázděný dům starobylé obecní sýpky na shromažďování desátků z výnosu obilí pro panstvo ve Vlčicích s původním číslem 94, přestavěný na hostinec „U pošty", známý v ústním podání pamětníků chybně jako „Stará pošta", který byl definitivně zbořen v roce 1965. Srovnáním s jinými sporadickými vyobrazeními z té doby je to jedna a táž stavba, nebo její naprosto identické dvojče. Cestu v pozadí, klikatící se vzhůru na kopec (Kraví vrch?) lze brát jako bujnou autorskou licenci.

Pokud je však kresba opravdu autentická, tak je zdobený štít s prvky barokního tvarosloví u vedlejšího domu ne-li unikátem (podobný byl doloženě na horním konci náměstí s číslem 66) tedy určitě velmi neobvyklým. Původní dřevěné měšťanské domy s podsíní podél hlavní ulice a kolem náměstí se vyznačovaly vysokou trojúhelníkovou gotizující lomenicí bez výrazných ozdob kromě různě kladeného bednění a lištování. Vlivem zhoubných požárů i poválečné výměny obyvatelstva se zachovalo jen minimum zobrazení. Ani fotografií z 19. století není zrovna na rozdávání. Na všech dosud známých se rohový dům od ostatních dřevěných stavení v sousedství nijak neliší a trojúhelníkový štít lze doložit před uváděným letopočtem 1870 i po něm. Pohlednice z minulého století už přinášejí jen pohled na dlouho nezastavěnou nehezkou proluku vedle současného Městského úřadu. Nějak nemůžu skousnout, že kdejaká s prominutím haluzna byla mnohokrát publikována jako reprezentativní záběr z malebného městečka pod Rýchorami a takový výtvarně působivý a fotogenický prvek přímo na náměstí zůstal pominut. Dříve než nabídnu k společnému mudrování několik srovnávacích obrázků ještě pár faktických poznámek. Podle tabely poddaných vlastnících domy, kterou vypracoval hospodářský ředitel vlčického panství Kristián Kašpar Finck v roce 1754 měla Svoboda tehdy celkem 99 domů. Číslování započalo podle kroniky údajně už v roce 1768. V té době musel už tedy nepochybně nějaký dům číslo 75 stát. První známá schematická kresba svobodského náměstí od Rudolfa Schallera, uložená v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově, s původní dřevěnou radnicí a viditelným podloubím i podél boční strany domu Etrichů čp. 74 zakrátko přestavěného (1880) a zřetelnou trojúhelníkovou lomenicí u inkriminovaného čp. 75 je datovaná letopočtem 1858. Také následný barevný pohled na město krátce po výstavbě nové radniční budovy v roce 1869 s datací o tři roky později dokládá totéž. Stejně, jako mladší nedatovaná fotografie, jejíž velkoformátová malovaná reprodukce zdobí stěnu proti výčepnímu pultu v restauraci Národní dům na náměstí. Z čehož plyne jediné - je-li to skutečně Svoboda nad Úpou, musí být situace zachycená neznámým kreslířem se signaturou th (?) minimálně před rokem 1858.

In.: Svoboda fórum XXIX. ročník, číslo 823, listopad 2018