Freiheit

S nedobrovolnou výměnou velké části obyvatelstva v pohraničí českých zemí po druhé světové válce, která postihla znatelně celé východní Krkonoše včetně Svobody nad Úpou, zaniklo mnoho původních německých spolků. A s nimi i spousta drobných památek, archiválií a fotografií. Takovým mlčenlivým svědkem kdysi pestré spolkové činnosti je i drobná grafika nesoucí výrazný rukopis vystudovaného svobodského učitele, později malíře na volné noze Hanse Bernatschka juniora z Maršova I. Kromě oslavného nápisu k 50. semestrálnímu jubileu akademického spolku Asciburgia v roce 1929 zaujme zejména miniaturní jednoduchá veduta v lomeném gotickém oblouku s typickým motivem hodinové věžičky staré radniční budovy na svobodském náměstí s částí sousedních domů. Vlevo je umístěn stále ještě jen „dvoubarevný" (heraldici prominou) znak hornického města se zkříženými fajslíky a parožím odkazujícím na blízké Rýchory na jedné a polovinou rakouské císařské orlice na druhé části štítu. Až potud by celkové černobílé provedení obrázku nijak nevadilo. Při čtení protilehlého znaku už je třeba zapojit trochu fištrónu.

Barvy, správně ovšem tinktury lze při znalosti barevného provedení svobodského městského erbu částečně odvodit, ale protože je autor nejspíš nerespektoval, je nutné vzít na pomoc některou z heraldických příruček. Dnešní Asciburgia sídlící v německém univerzitním městě Mohuči (Mainz) v Porýní užívá klasickou německou černo - červeno - zlatou trikolóru. Trochu oříšek je ten piktogram. Regionální badatelé a zejména sběratelé, kteří už se setkali s pojmem Schlaraffia, Ecke Freiheit či dokonce Silesia, spolků vycházejících každý po svém ze zednářské symboliky, jistě už podobné hieroglyfy připomínající umně vykroužený monogram někdy spatřili. Používaly je studentské buršácké spolky odvozující svůj název od středověké burzy, koleje nemajetných studentů a sdružující frekventanty i absolventy především vysokých, někdy i středních škol. Mnoho jich je především v sousedním Německu nebo Rakousku stále činných. Rozepisovat se podrobněji by bylo pro nedouka vstupováním na tenký led. To za prvé. A za druhé o čem by pak psali vysokoškoláci diplomové práce? Takže jen stručně. Studentské prázdninové sdružení „Ferialverbindung Asciburgia" inspirované názvem prapohoří zahrnujícího v sobě i Krkonoše z dávné Ptolemaiovy mapy bylo založeno při gymnáziu v Hostinném 8. 4. 1888 a typická polotuhá čapka členů měla zelenou barvu. O něco starší a všeobecně známější je Silesia, původně vídeňský spolek vysokoškoláků z Opavy. Její pobočka byla založena v Trutnově už v roce 1885. Svobodští vysokoškoláci s maturitou z Hostinného se nejspíš o prázdninách spolčovali v místní pobočce Asciburgia, po které zůstal do dneška jen tenhle odstřižený kousek pokresleného papíru ne větší než dobová fotografická kabinetka a zmatek v hlavě.

Nepublikováno