Freiheit

Můj dlouholetý kamarád, významný trutnovský fotograf Ctibor Košťál, s jehož vymazlenými motivy z Krkonoš se snad každý vnímavý patriot už nesčetněkrát setkal je muž mnoha profesí a koníčků. Vystudovaný stavební inženýr, světoběžník a horolezec, vtipný vypravěč s nepřehlédnutelnou postavou se již léta živí fotografováním. Jednou z jeho sympatických úchylek je systematické dokumentování i těch nejbizarnějších holičských oficín ve všech destinacích, které na svých cestách navštíví. Proč bych se tedy na jeho originálním nápadu nepřiživil alespoň slovně a v omezeném prostoru někdejšího katastrálního území městečka Svoboda nad Úpou? Bradýři a lazebníci patřili v minulosti k váženým povoláním. Často provozovali veřejné lázně a jako ranhojiči suplovali vystudované lékaře. Půvabné lazebnice ve svůdných splývavých řízách bývaly alespoň podle legend společnicemi králů - nezdárný syn Otce vlasti Václav IV. by o jisté Zuzaně mohl dlouze vyprávět. Holičská oficína a kadeřnický salon se i později staly oblíbeným místem společenských setkání a sousedského poklábosení. Břitvou dohladka vyholené brady pánů zákazníků domácí chlupodravec na baterky s několika planžetami nikdy nevykouzlí. Bohužel, vražednému nástroji v rukou holičů zničilo existenci v osmdesátých letech minulého století nebezpečí přenosu viru HIV při sebemenším pořezání. Současní kaskadéři, kteří jdou s kůží pod břitvu v těch několika ojedinělých exkluzivních salonech, zapláčou spíš nad nehoráznou minimálně třícifernou cenou za výkon.

V dějinách našeho města je první jmenovitá zmínka o tomto povolání spojena s rokem 1714. Tehdy obec prodala ze svého vlastnictví lázeň v Janově prameni počestnému a znalému lazebníkovi a ranhojiči Johannu Michaelovi Pussmannovi. Podle smlouvy byl, stejně jako jeho předchůdce oprávněn používat termální Janův pramen a obsluhovat hosty, kteří jej využijí. Věru skromné počátky věhlasných Janských Lázní. Svobodské holiče a kadeřníky první poloviny 20. století dokumentují početné adresáře živností a majitelů domů vydávané tiskem. Hned v těch prvních z let 1906, 1910 a 1914 jsou uvedeny jen dvě stálé firmy. Josef Dittrich v čísle 74 (podle původního číslování) a Karl Weger v čísle 109. Ten přišel do hor už v roce 1885 z Hradce Králové. Potomek starobylého rodu Pražáků jako poleno se do Svobody, kde v roce 1917 ve věku 63 let zemřel, nejspíš přiženil, když spojil svůj život s Barborou Tippeltovou původem z Velké Úpy. V jejím košatém rodokmenu najdeme samá známá jména krkonošských horalů od Bönschů přes Brauny, Buchbergery, Mohorny, Richtery až po několik větví Tippeltů. V adresáři z roku 1927 je jako majitelka živnosti uvedena právě vdova Wegerová. K tradiční provozovně Josefa Dittricha, přibyl ještě Josef Jäger v nově postaveném domě číslo 66. Stejná sestava posílená o Rudolfa Bönsche v čísle 42 s poznámkou - všichni též dámský salon - je i v okresním adresáři z roku 1930. Kromě majitelky holičství Wegerové, která zemřela v roce 1937 a je zde uvedená jako Berta. Ani během druhé světové války se nejspíš mnoho nezměnilo, jen zmiňovanou živnost přebíral v roce 1945 nový národní správce Vilém Lasík od Josefa Richtera. Jägrovo holičství převzal Jaroslav Bohadlo a Dittrichovo Miroslav Tuček. Reklamní inzerát z roku 1949 už zde ale uvádí kadeřnický salon „Jiřina" paní Valtrové. Když se poměry trochu ustálily, zůstaly v provozu po několik desetiletí dvě oficíny. Mistr Lasík se přestěhoval přes ulici do čísla 32 a obsluhoval pod hlavičkou komunálních služeb výhradně pánskou klientelu. Na náměstí v rohovém domě číslo 66 vzniklo dámské kadeřnictví, kde kralovaly postupně paní vedoucí Myšková, Tonička Jarošová - Brátová a Helena Benešová. Všichni už dávno svorně češou kadeře andělům nebeským. Tak si to pamatuje hodně Svoboďáků, kteří se právem mohou považovat za pamětníky. Po sametové obměně vládnoucích garnitur a slibné obnově soukromého podnikání vzniklo nové moderní kadeřnictví v z gruntu stylově restaurovaném domě číslo 31 a kadeřnictví na náměstí se přemístilo blíž do centra do čísla 69 s dnes již také čistě obnovenou fasádou. Laskavý čtenář znalý mého negativního postoje k brutálnímu přečíslování budov nechť si pro orientaci k uvedeným domovním číslům připočítá hodnotu 400.

Provozovny holičství a kadeřnictví na plánku centra Svobody nad Úpou

In.: Svoboda fórum XXX. ročník/číslo 825/březen 2019