Covid! Covid! Covid! Strašidelné slovo útočí na zjitřené smysly ze všech stran. Nezbývá, než uniknout do bubliny (to je teď nejfrekventovanější klišé) se svými koníčky. Sběratelské aktivity jsem už dávno omezil jen na zvědavé brouzdání internetem v nabídkách různých antikvariátů a aukčních portálů. Dodatečně jsem zaznamenal, že na jedné významné aukci ve Švýcarsku loni na podzim byla vydražena zajímavá svatební medaile s korunovanými aliančními znaky ze šlechtického rodu Piette Rivage. Nápadně se podobá, ba dá se říct, že je přímo shodná s rovněž nabízenou medailí Clemense von Walzel a Rosy Piette Rivage již několikrát publikovanou na tomto webu. Svatební medaile Prospera Piette Rivage narozeného v Plzni 29. července 1879 a zesnulého 7. února 1943 v Münchenreuthu oddaného s baronkou Alicí Karolinou Frederikou von Feilitzsch (6. dubna 1888 ve Vídni - 31. března 1983 v Alexandersbadu) datovaná 12. ledna 1909 je však o čtyři roky starší. Než se objeví nějaký jiný rodinný exemplář, nutno ji považovat za původní návrh jednoho a téhož neznámého medailéra. Oba příslušníci rodu Piette Rivage z výše zmiňovaných párů byli bratranec a sestřenice. A tady mají „soudruzi ze Švajcu" v popisu fatální chybu.
Podobnost nikoliv náhodná
(Cituji: RDR / ÖSTERREICH. Sammlung Personenmedaillen. Piette du Rivage, Prosper d. J., geb. 1846, gest. 1928, böhmischer Industrieller und Erfinder. Silbermedaille 1909. Auf seine Hochzeit mit Alice, geb. Freiin von Feilitzsch in Unterhartmannskreuth. Beide gekrönte Wappen nebeneinander. Rv. Fünf Zeilen Schrift. 28.9 mm. 12.83 g. Hauser -. Sehr selten / Very rare. Mattiert / Matted. Vorzüglich-FDC / Extremely fine-uncirculated).
Připsali ji automaticky nejznámějšímu Prosperovi v rodu, českému průmyslníkovi a vynálezci původem z Lucemburska, svobodskému papírenskému podnikateli známému jako „Otec Krkonoš". Maria Eduard Prosper II. Piette Rivage se opravdu někdy psal „der Junge" na odlišení od svého otce - zakladatele firmy. Narodil se 30. listopadu 1846 v Beckingenu a zemřel 1. března 1928 v tehdejším Maršově I. dnešní Svobodě nad Úpou. Ženatý byl dvakrát, podruhé se ženil jako vdovec už v roce 1892 a ani jedna z jeho manželek nebyla Alice. Ženich z medaile, toho jména třetí, příslušník jiné generace, byl syn Julia Stephana, mladšího bratra svobodského továrníka. Tato větev podnikala především v Plzni. I o nich by se daly naklepat do kompu tisíce znaků, ale aby mi všichni tři mí věrní čtenáři nevyčítali, že to tu je jen pořád samý Piette, nechávám volný prostor badatelům z Plzně, kteří jsou přímo u zdroje. Malou technickou poznámku si ale neodpustím. Místo sňatku Unterhartmannsreuth je obecní část města Feilitzsch poblíž příhraničního centra Hof v Bavorsku, kousek od Ašského výběžku.
Nepublikováno