Freiheit

Použijeme-li aspoň na úvod strohou vojenskou terminologii, tak „K. u. K. Infanterie-Regiment Nr.74" vznikl 1. února 1860 ze 3. praporů řadových pěších pluků - 28 Benedek z Prahy a 36 Degenfeld z Mladé Boleslavi, společně s 4. praporem pluku 55 Bianchi se sídlem v Brzezanech v Haliči na tehdejším území mocnářství - dnes Berežany na Ukrajině. Čestnou funkci majitele pěšího pluku 74 zastával od jeho vzniku do roku 1884 polní podmaršálek (později polní zbrojmistr) Johann hrabě Nobili. Tehdy byl pluk nasazen i v bitvě u Hradce Králové v roce 1866. V letech 1884 až 1886 byla funkce majitele neobsazena a v roce 1886 se jím stal polní podmaršálek Friedrich svobodný pán von Bouvard (*24. srpna 1821 - †25. října 1902). Od roku 1903 byl posledním majitelem pluku podmaršálek (od roku 1905 polní zbrojmistr a od roku 1908 generál pěchoty) Franz svobodný pán von Schönaich. Přestože se posádková města často měnila (v době založení to byl Mainz) a jak už to tak v habsburské monarchii chodilo vystřídalo posádkové velitelství po dobu trvání pluku dalších čtrnáct lokací, byl po celý čas doplňován branci z obvodu okresního velitelství v Jičíně. V Čechách sídlili pěšáci ze „čtyřiasedmdesátého" například v Brně, v Hradci Králové, v Plzni, Terezíně, Josefově a od roku 1899 až do vypuknutí I. světové války v Liberci. Od libereckého fotografa Ferdinanda Stracke je kvalitní ateliérová fotografie ve zdobené paspartě nalezená kdysi v jednom kontejneru na směsný odpad, a to se podržte - ve Svobodě nad Úpou. Je na ní podle nápisu na plukovním bubínku 3. setnina 74. pěšího pluku svobodného pána von Bouvarda působící v Liberci v letech 1899 - 1902. Jistou kuriozitou je první vojenský koncert posádkového orchestru právě tohoto pluku vedeného kapelníkem Wilhelmem Pochmannem v nově postavené svobodské tělocvičně 15. května 1898. Složitý systém číslování pluků v armádě Rakousko - Uherska můžeme klidně opustit. S vědomím, ze které půdy bylo haraburdí „po Němcích" hbitě rozebírané náhodně kolemjdoucími „sběrateli" vyváženo, nebylo ani po letech, kdy se jednotlivosti znovu objevují na denním světle nijak těžké identifikovat fešného kaprála s tradičním pěstěným knírem, stojícího jako třetí zleva v první řadě. Je to svobodský rodák, známý obchodník Josef Formann (18. března 1878 - 28. dubna 1946).

Díky dostatku srovnávacích fotografií a také skutečnosti, že jeho vnuk Herbert Gall dosud žijící v Německu je shodou osudových okolností oficiálním zástupcem bývalých svobodských obyvatel a jejich potomků násilně vystěhovaných po druhé světové válce, je osobnost aktivního občana a společenského člověka spřízněného s významnou rodinou Bönschů z Luční boudy přece jen i současníkům známější než spousta jeho zapomenutých sousedů. Především mu patří primát v zavedení prvních lyží ve Svobodě. Je znám jako sborový zpěvák spolku Harmonie, pracovitý člen mnoha společenských organizací včetně obecního zastupitelstva, držitel diplomu „Čestného člena" muzejního spolku a zejména jako hravý kumpán stolní společnosti „Ecke Freiheit". Byl jedním z mála svobodských účastníků Velké války doloženým nositelem stříbrného Záslužného kříže od císaře Františka Josefa I. V žádném případě mu nemíním dodatečně přimalovat svatozář. Nikdo není dokonalý - jak zní jedna zlidovělá filmová hláška. Téměř každý má nějakou tu kaňku v životopisu. Jako většina německých obyvatel Sudet ani Formann zřejmě neodolal populistickému vábení „krysaře" Konráda Henleina. Jako člen československými úřady zakázané Německé národní strany musel koncem roku 1933 odstoupit z obecního zastupitelstva. Zda po nástupu fašizmu k moci v Německu vstoupil později po záboru Sudetské župy jako mnoho jeho spolustraníků do NSDAP není doloženo. Každý kdo si v jakékoliv totalitní době uchoval čistý štít, nechť hodí kamenem. Ani sběratel historických střípků nemíní s odstupem času nikoho soudit. Žádná fakta by se však neměla vědomě zamlčovat. Naopak, každý nově objevený doklad minulosti by měly provázet slavnostní fanfáry. Další společná fotografie údajně ze stejného zdroje, která se ke mě obloukem dostala je zatím zahalena rouškou tajemna. O stolní společnosti trutnovských obchodníků „Merkur" z objevené fotografie alespoň víme, že existovala v době, kdy neměl kupec Formann ještě zdaleka tak vysoké čelo jako v pozdějších letech. Mladík s počínajícími kouty ve vlasech a rašícím knírkem stojící přímo nad soškou Merkura, patrona obchodníků, není nikdo jiný než majitel domu čp. 137 ve Svobodě nad Úpou. Na stejném smetišti skončil i přelomený karton s fotografií tabla správní a dozorčí rady sdružení velkoobchodníků pro politický okres Trutnov a Vrchlabí se sídlem v Trutnově v letech 1920 - 1925 pořízenou v atelieru trutnovského fotografa Rudolfa Patzelta. Mezi známými jmény z regionu je první v horní řadě člen dozorčí rady Josef Formann ze Svobody nad Úpou. Ze všech dosud nalezených archiválií (za jejichž zapůjčení děkuji) čiší Formannův vřelý vztah k rodné vlasti - Rakousko - uherské monarchii. Jeho předkové z Lázní Bělohradu se dokonce psali ještě s jedním -en, jak dokládá i nápis na pomníku rodinné hrobky na svobodském hřbitově.

In.: Svoboda fórum XXXII. ročník / číslo 850 / květen 2021