Freiheit

Berthold Aichelburg, v letech 1829 - 1861 spiritus agens veškerého dění na maršovském panství, by svého současného následníka jistě ocenil. Bez velké nadsázky je jím Pavel Klimeš se svými přáteli, který, byť v jiné poloze a s jinými možnostmi, avšak se stejnou zarputilostí, zanechává stopy své činnosti v krajině horní Úpy. Když si začátkem letošního roku odskočil s bráchou na několikaměsíční horolezecký „čundr" do Himálaje, aby pokořili 7 220 m vysoký vrchol Baruntse, lámali pochybovači hůl i nad již pravidelným setkáním příznivců Veselého výletu při střídání turistických sezón. Překvapení se však nekonalo! Galerie Veselý výlet spolu s Hradní společností Aichelburg připravily na 2. 6. 2001 další bonbónek. P. Jaroslav Štancl tak mohl za hojné účasti přátel již zmíněných institucí a nepřehlédnutelné skupiny praktikujících věřících z blízkého i vzdálenějšího okolí, vysvětit obnovenou Křížovou cestu na Starou Horu v Temném Dole, jejíž jednotlivá zastavení prozářila svou optimistickou barevností podmračené a deštivé sobotní odpoledne. U jejího vzniku v roce 1854 stál všudypřítomný Berthold Aichelburg; maršovští farníci si její stavbou usnadnili přístup k léčivé studánce /opatřené v té době sochou anděla/ nad kapličkou sv. Anny. Tu nechal postavit Johann Christoph Bensch s manželkou Elisabeth ze sousední chalupy č. 10 již v roce 1752.

Tehdejší farář Franz Anton Čeregeth ji vysvětil 22. října téhož roku. Rod Benschů, obývající chalupu na Staré Hoře po staletí, zasáhl do historie kaple mnohokrát. Další Johann ji například nechal přestavět v roce 1810. Ve značně zchátralé stavbě - jedné z nejstarších sakrálních památek svého druhu v tomto koutě Krkonoš - se dodnes každoročně v neděli před sv. Annou konají bohoslužby. Doufejme, že 250. výročí svého trvání v roce 2002 uvítá kaple sv. Anny v novém. Prováděcí projekt stavebně inženýrské firmy Klimeš na její generální opravu, včetně nového interiéru, byl již schválen a finančně jej zaštítili oba níže jmenovaní sponzoři.

Čtrnáct zastavení Křížové cesty v podobě drobných kamenných kapliček z pilníkovské dílny Johanna Russe vyzdobil známými výjevy Kristova utrpení mladobucký rodák a později významný vrchlabský malíř Alois Seifert. Vysídlení většiny původních obyvatel a bezbožná druhá polovina minulého století shovívavě označovaná jako zub času, se zakousla i do zdánlivě odolných svědků minulosti. Do konce minulých osmdesátých let nenávratně zmizely všechny malby na plechu z kamenných výklenků a z jednotlivých zastavení zůstalo vcelku jen to desáté, v těsné blízkosti Annenské kaple. Ostatní byla vandaly nemilosrdně rozvalena. Při první záchranné akci, sesbírání všech kamenných fragmentů roztroušených po lese až 200 m hluboko pod srázem, učinili přítomní zajímavé zjištění.  Nenalezen zůstal pouze hlavní středový blok z prvního zastavení, pohřbený pravděpodobně v navážce silnice. O to větší byla motivace k celkové obnově lokality, která se postupně organicky napojí na naučnou vycházkovou trasu Aichelburg, slavnostně otevřenou v létě roku 2000. Snaha navázat zpřetrhanou kontinuitu s odkazem generací předků, byť jiného etnika, je z činnosti tahounů všech akcí, Veselého výletu i Hradní společnosti Aichelburg, více než zřejmá. Systematické obnově poutního místa předcházela spontánní svépomocná oprava bezejmenné kapličky u silnice při nástupu na Křížovou cestu, které se ujali občané německé národnosti z Temného Dolu. Poblíž stojící poničený dřevěný kříž obnovil vlastním nákladem „indián" Miloš Muzikář. Jen odcizený korpus Ježíše Krista, přestože je jeho současný držitel znám, musel nahradit jiným. Stavební úpravy cesty i opěrných zídek z rovnaného kamene nezapřou fortelnou práci firmy Klimeš. Restaurování kamenických prvků se zhostil již tradičně mistr Pavel Malý se svými učni. Pouze zlacení číslic přenechal zlatým ručičkám zkušeného Jarina Krouze. Sponzorsky se na této části prací podílela Správa Krnap z Fondu na obnovu krajinných prvků. Druhý hlavní investor, Česko - německý fond budoucnosti, zastoupený na slavnosti paní Soňou Dederovou, financoval unikátní smaltované obrazy, které budou s největší jistotou ještě dlouho námětem mnoha vzrušených diskusí. Protože se nedochoval žádný doklad o vzhledu původní malby, zavrhli iniciátoři historizující pojetí s realistickým ilustrováním tradičních biblických motivů. Rozhodli se jednoznačně pro jasný moderní výraz, korespondující s dobou svého vzniku. Aby preventivně vzali vítr z plachet samozvaným laickým kritikům, oslovili nezpochybnitelného autora, pražského avantgardního výtvarníka Aleše Lamra. Jeho jásavé barevné kompozice výrazně vyčnívající z oficiální šedi normalizačních let sedmdesátých a osmdesátých, jsou dnes chloubou nejen soukromých sbírek, ale i většiny významných galerií v republice i v zahraničí. Autor, narozený v roce 1943 v Olomouci jako potomek několika generací kamnářů a keramiků, ovládající vedle malířských a grafických technik také sochařinu a tradiční rodové řemeslo keramika, se mi v soukromém rozhovoru svěřil se zvláštním zaujetím pro práce v architektuře, oslovující množství diváků a žijící plným životem, na rozdíl od objektů uzavřených do obýváků a galerií. Výzvu zachytit nejsilnější křesťanský příběh, přijal teoreticky dokonale připraven, s pokorou věřícího člověka, avšak s nespoutanou fantazií tvořícího umělce. Až na úvodní zastavení, začínající neobvykle již poslední večeří Páně, dodržel více méně obvyklý sled událostí. Jednoduché výtvarné znaky - symboly, umocněné výmluvnou kombinací jasných sytých barev, prozrazují již z dálky stále ještě klukovskou radost z tvorby a zároveň tvůrčí ukázněnost zralého umělce. Netradiční technologie barevných smaltů, brilantně realizovaná smaltovnou v Českém Brodě a kontrast s uklidňující, vyrovnanou patinou starého kamene, dodává abstraktním kompozicím okouzlující mystický náboj - duši vnímavého diváka naprosto srozumitelný. Většina poutníků, která niterný výklad jednotlivých symbolů, z úst navenek nesmělého a málomluvného autora, při první vycházce po Křížové cestě sledovala, byla již poučena setkáním s jeho dílem o několik hodin dříve, při slavnostní vernisáži výstavy rozměrných litografií „Barevný svět Aleše Lamra" v galerii Veselý výlet v Peci pod Sněžkou. /Potrvá až do 27. července 2001./ Trasu svižně absolvoval i legendární jedenadevadesátiletý horal z Janových Bud ve Velké Úpě Friedrich Kneifel, hrdina připravovaného televizního filmu režiséra Pavla Štingla o historii Krkonoš. Na závěr jsme „my kluci a holky, co spolu mluvíme", i přes nepřízeň počasí poseděli při malém občerstvení pod velkým stanem, který se pro tuto krátkou chvíli stal součástí Lapidaria remedia. Tak.

In: Krkonoše - Jizerské hory 2001/7