Všechno, co je v Krkonoších záhadné, je v ústním podání dávných horalů „švédské". I systém mohutných terénních valů a rýh na západním černohorském úbočí mezi Zrcadlovkami a televizním vysílačem v nadmořské výšce zhruba 1 200 m přetínající lesní svážnici od Sokolské boudy ke startovnímu místu odvážných letců na řiditelných padácích. Útvary, vytvořené nepochybně lidskou rukou, které ve vzácné shodě opomíjejí dobové archiválie i současné mapy, bývají přisuzovány různým činnostem. Nejodvážnější hypotézy operují s mytologickými stavbami Keltů; ale ani staří Keltové neměli zřejmě úplně vypatlané hlavy. Navíc široko daleko žádná doložená stopa keltského osídlení. Rozmach těžby nerostů v nedalekém Černém dole podepírá teorii hornickou. Ale proč by starci hloubili dílo v na rudy chudém, nezajímavém terénu? Lákavá je myšlenka, že jde o zbytek rozsáhlého vodního díla při historicky největší těžbě dřeva v oblasti Krkonoš v 16. století. Zemní smyky, využívající gravitace, vedly ale logicky kolmo k úpatí kopce. Popisované útvary však jen velmi mírně kříží vrstevnice. Ani jakési primitivní „lavinolamy", chránící lidská sídliště neobstojí, chybí - li právě to osídlení. Nejvíce zastánců má teorie vojenského opevnění. Právě švédská vojska prošla krajem během třicetileté války několikrát. Ani oni, ani Prušáci Friedricha II. v „bramborové" válce o bavorské dědictví roku 1778 by nejspíš, vzhledem k tehdejšímu způsobu vedení boje, nehloubili ležení o celkové délce více než 1 km v nesmyslné nadmořské výšce. Navíc snadno přístupné od vrchu. Vylučuje to i poměrně přesná a spolehlivá mapa pruského generálního štábu hraběte von Schmettaua. K jasnému výsledku nedošla ani řada archeologických expedic, zahájená hrabětem Bertholdem Aichelburkem v polovině 19. století. Podle nálezu malých koňských podkůvek a údajného pokladu perel, usuzoval tento amatérský archeolog na mongolské nájezdy v době bitvy u Lehnice v dubnu 1241 a jaksi pozapomněl, že v té době ještě většinou leží na Černé hoře sníh. Hýčkaná hádanka tajemných valů tak stále čeká na rozluštění.
Foto Karel Hník
In: Veselý výlet 23/2004