ač nevzdělán a co se fotografování týče panic nepolíbený, považuji Tě bez nadsázky za Mozarta současné české krajinářské fotografie. Alespoň té krkonošské - Tvé nejoblíbenější - určitě. Dokonce i všichni ti žijící věhlasní krkonošští bardi lovů beze zbraní, jak bývá kořistnické uchvácení kousíčku té nekonečné krásy přírody hledáčkem kamery vzletně nazýváno, to dnes s pokorou uznávají. Dost možná se chlapácky snaží spolknout i hořkou kapku kolegiální závisti, že „enfant terrible", za kterého Tě léta považovali (který se jen tak mimochodem už ale také potkal s Abrahámem), se naprosto suverénně zařadil mezi Mistry svého oboru a v mnohém je i převyšuje. A to nemám na mysli jen pověstnou fyzickou výšku Tvé kolohnátské postavy.
Foto Ctibor Košťál
Poetické přírodní detaily, snové nálady rýchorského pralesa, velkoplošné barevné kompozice proměn ročních období či úžasná hra světel a stínů věčně se měnící a tvárné oblohy, vděčné náměty Tvých každoročních kalendářů, ale i vítězných snímků četných prestižních soutěží, jsou pro mě vždycky obohacujícím zážitkem. Připočtu-li ještě Tvé boty z toulavého telete a mnoho hodin na laně s partou podobných věčných kluků, vyjdou mi stejně zasvěcené pohlednice dalekých hor i pouští planety, které nám zápecníkům dokáží rozšířit obzory v neposlední řadě i díky Tvým vynikajícím a vtipným přednáškám. Ale o tom jsem vlastně ani nechtěl mluvit. Naprosto rovnocenným protipólem Tvých všeobecně známějších a častěji publikovaných obrázků krajin jsou Tvé intimní portréty důvěrných přátel, rodiny, známých i jen náhodně spatřených zajímavých lidí a lidiček. Díky moderní reprodukční technice, od nástupu digitální fotografie už naprosto prokazatelně, může fotit snad každý a taky to tak činí. Jen málo je ale vyvolených, kteří mají Oko. Podezřívám Tě, že víš dávno dopředu, jak bude snímek vypadat, ještě než stiskneš spoušť. Příroda se na Tobě vyřádila a nadělila Ti i jednu „hnátu" dlouhou, takže se do aranžovaných skupinek nemusíš vtírat pomocí samospouště. Snad právě proto je celkový dojem z nich tak bezprostředně přátelský a hřejivý. Z „dlouhé ruky" ostatně vznikla i řada Tvých krkolomných autoportrétů. Ani ta samospoušť nepřijde zkrátka, především při vzniku neopakovatelných, originálně dirigovaných početných seskupení mnohohlavého davu. Při pohledu na kteroukoliv z Tvých fotografií se častokrát přistihnu, jak si jen tak pro sebe cedím mezi zuby: „Kruci, ten autodidakt Ctibor to dělá přesně jako bych to dělal já. Kdybych to uměl!" Dobré světlo - Tonda Tichý
In: Výčepní list 13/2007 - Spoušť č. 7 (Ctibor Košťál: Podobenky)
