Freiheit

Ráčejí prominout Vaše Veličenstvo. S tím, že dokážete měnit podoby na počkání, jsem se již v duchu smířil, ale velký kus dětské fantazie to přece jen vyžaduje. Při výběru Krakonoše na bláznivý aprílový měsíc duben jsem sáhl do kolekce upomínkových odznaků ze severní polské strany Krkonoš. Ale ouha! Opět ten nepovedený strašák Liczyrzepa. V našich zeměpisných šířkách je obrozenecký zmetek Řepočet dávno jen pro smích školákům při probírání jazykových snah horlivých propagátorů puritánské češtiny v 19. století. Jen málokterý knihovtipník se dovtípí, že otrocký překlad Ducha hor z německého jména Rübezahl je ze stejného soudku jako vysmívaný a zapomenuty klapkobřinkostroj, hlubozník, nosočistoplena, zpěvořečnost nebo podnosnice libočudná. Jíst z jezlínu by se nám taky nezamlouvalo asi jako nazývat nového pana prezidenta bývalým ředlnostou nebo koukat za jasné noci na oblohu se zářící nočenou. Nemluvě o tom, že nazvat současného pošťáka spěšnovodem je čirá ironie. Kdo má uši nastražené a oči na koukání toho smích přejde velice záhy. Nebo vám snad všechny ty hoaxy, hejty, lajky, skejty, kornfleky, lofty, gendery, web mastery, fake newsy, onlajny, phubbingy, brífinky, selfíčka a pytel dalších trendy zparchantělin neznějí podobně? I samotná čeština bez pokukování do ciziny se skví perlami jako čunkodomek, nepravda, havloid, pravdoláskař, lžibabiš, lepšolid. Z rukávu jich lze vysypat stovky.

Jenže jako všecko na světě to má háček. Je naprosto normální, že každý živý jazyk se vyvíjí, přejímá slova z jazyka, který je momentálně cool - rozuměj hustý, slovníkem starší generace moderní. Nové výrazy vznikají, jiné zanikají. Naprosto pregnantně to vyjádřil v docela jiné souvislosti zatracovaný politický vizionář minulého století, který to dotáhl z basy až na prezidenta. Volně cituji: „Nech odpadne, čo je kolísavé, ale nech zostane, čo je pevné..." nebo tak nějak. Zdůrazňuji, že Jára Cimrman to nebyl. Že se tak děje všude co svět světem stojí o tom žádná. Ale kdy už konečně odpářeme Krakonošovi, což je mimochodem z hlediska historie velmi zdařilý český novotvar, tu dehonestující vylhanou pohádkovou smyšlenku o hloupém počítání nějakých neexistujících tuřínů? Nota bene kvůli nafrněné modelíně, krasotince nevěrné. Zahraničním sousedům zřejmě nevadí žít ve lži a tvrdošíjně cpou do rukou Pána nad horami ve všech možných provedeních ty zatracené bulvy. Osvalenému divochovi přepásanému kožešinou uctívanému německým etnikem vyloženě nesluší a vetchý staroušek Liczyrzepa se sotva drží na nohách, takže by ty přerostlé cukrovky ani neunesl. Ještě, že náš typický dobrotivý strejda v ošuntělém mysliveckém hubertusu vezme do ruky radši půllitr piva, pěkně rostlý hříbek v nejkrajnějším případě i muchomůrku, ale aby pašoval řepu, to by se snad musel hanbou propadnout do Brd.

Nepublikováno