V květnu se přímo nabízí zamilovaný vládce pohoří, jak coby stárnoucí ryšavec na přání své lstivé milé zadumaně přechází své horské políčko a v rozporu s ročním obdobím poněkolikáté už přepočítává sporadickou úrodu dumlíků, jak se v Krkonoších říká tuřínu snadno zaměnitelnému s řepou. Barvotiskových pohlednic německé provenience by se na to téma našlo jistě dostatek. Ale to je i mezi námi nenáročnými konzumenty umění příliš prvoplánové. I takhle přece může vypadat Krakonoš z dílny zručného řezbáře. Stačí několik jistých tahů dlátem a z neforemného špalíku lipového dřeva se vyloupne typický lesní muž, vousatý dědek s drzým pohledem a ironickým úšklebkem. Nevidím jediný důvod, proč by se nemohl vydávat za Krakonoše.
Šilhavý šibal
Zejména když podobných ksichtů lze s názvem Waldgeist, Wurzelsepp i Rübezahl potkat zejména v alpských oblastech Rakouska, ale i v Krušnohoří nekonečně mnoho v nesčetně provedeních. Někdy mívá lesní duch či kořenový Pepek zachován na hlavě pro větší efekt pařízek, upravený jako klobouk. Každý, kdo v honbě za Krakonošem zabrousil někdy na zahraniční aukční internetové portály, už se s ním určitě setkal. Proč by tedy nemohl být právě takový reprezentant mým Krakonošem na měsíc máj, kdy jaro už buší na dveře docela bezostyšně i na hřebenech hor. U nás tenhle šibal každého vetřelce zmerčí hned za dveřmi, aby ho uvítal slovy ne příliš vybíravými zapsanými pro jistotu černé na bílém na cedulce pro ty méně chápavé: „Pokud jste nebyli pozváni, musíte mít sakra dobrý důvod, proč u nás zvoníte."
Nepublikováno
