Freiheit

Krakonoš, či přesněji řečeno Rübezahl v podání německého ilustrátora dětských knížek, malíře a litografa Friedricha Karla Baumgartena známého jako Fritz je jen takový růžolící přerostlý trpaslík. Umělec se ostatně osobitým stylem se spoustou boubelatých elfů, pidilidí, permoníků, skřítků a trpaslíků připomínajících roztomile podbízivé dětské porcelánové figurky z tradiční německé manufaktury Hummel známé výrobou ručně malovaných miniatur proslavil. Baumgarten, který sám sebe označil za komerčního umělce, pocházel z kulturně založené rodiny. Otec Martin Konrad byl knihař a děd Johann Friedrich August portrétista a kreslíř. Fritz se v rodném Lipsku vyučil litografem a poté studoval na Královské umělecké akademii v Drážďanech a na Královské výtvarné akademii v Mnichově. Ze studií byl povolán do služby k polnímu dělostřeleckému pluku ve Würzburgu, odkud se vrátil v roce 1908. Sběratelskými „fajnšmekry" jsou ceněné pohlednice z té doby, jejichž tvorbou se vedle příležitostných zakázek převážně zabýval. Vysoké vojenské vyznamenání Železný kříž II. třídy obdržel jako přímý účastník bojů u Verdunu na pověstné francouzské frontě ve Velké válce.

Na svém kontě má víc než 500 ilustrovaných děl pro děti a mládež - pohádky bratří Grimmů a dalších známých autorů, národní ságy a báje, ale i adventní kalendáře a leporela. Prvky a podněty na které dětský divák vstřícně reaguje, nazvali jeho kritici naivním realismem. Jasné kontury forem v potlačeném prostoru, syté neředěné barvy a dětská estetika opakujících se známých motivů umožňující jednoduchý proces tisku a tím i vysoké náklady za nízkou prodejní cenu mu v uměleckých kruzích přinesly odsudek - čistý kýč. Všeobecně se kýč nejlépe prodává a původní často hodnotná díla mají celé řady méně talentovaných plagiátorů. Sama definice kýče personifikovaná právě trpaslíkem je však pochybená v samé podstatě. Zářným příkladem je největší trpaslík na světě sestavený z pískovcových kvádrů vysoký 11 metrů odhalený v sobotu 17. června 2023 u Hořic. Absurditu ukázkového nonsesu slovního spojení „obří trpaslík" mohli vymyslet snad jen recesisti jako je hořický Okrášlovací spolek Rašín a jen několik podobných v Česku. Stačí, když se pod výtvor podepíše „táta" populárních trpaslíků parodujících totalitní Absurdistán, ve kterém jsme léta žili, nesporná sochařská kapacita Kurt Gebauer a je to umělecký artefakt se vším všudy a bez diskuse. Stejně tak si Fritz Baumgarten nezaslouží přes nespornou kvalitu svých prací být kvůli snaze vyhovět pokleslému vkusu chrlením elfů, nymf, pidimužíků, gnómů, plyšových medvídků a personifikací zvířat i rostlin šmahem ignorován. Vždyť i jeho Rübezahl je ač s kyjem v rukách spíš jen komický stařík v typickém hávu permoníků a pláštěnce s kapucí, než ukrutný démon a vládce nad kopci a lesy Obřích hor. Obrázek zdobí nové vydání bajek a pověstí o jmenovaném obřisku z roku 2013 vytištěném v hessenském nakladatelství Titania nesoucím jméno po královně víl ze Shakespearova Snu noci svatojánské k 130 výročí autorova narození. Proč tolik cavyků kolem sporného obrázku pozapomenutého malíře? Vy totiž nevíte to hlavní z jeho curriculum vitae. Baumgarten se narodil 18. srpna 1883 v samostatné obci Reudnitz, nyní součásti Lipska. Zemřel v Lipsku krátce po skonu své manželky vlastní rukou 3. listopadu 1966. Nejen, že 18. srpen je významným dnem i pro mě osobně, ale od Baumgartenova narození uplynulo právě 140 let.

Nepublikováno