Freiheit

Na začátku bylo slovo. Rozhodné slovo pána hor Krakonoše, že už se na všecko může ...zbytek zanikl v burácení hromu. Všecko co se mu příčí nebo dělá nerad a toho je většina (že na něco nestačí, by si nikdy nepřiznal) delegoval během let na stovky svých lidských pomocníků. Zejména fotografování na stará kolena přímo nesnáší. Proto se s masovým rozvojem poštovních pohlednic vyrojilo takové množství „Krakonošů" různých podob. Jeden z fotogenických figurantů s nalepenými vousy nasoukaný v těsném fráčku a kalhotách odshora dolů porostlých lišejníkem stejně jako klobouk zvíci kola od vozu, jehož identita zůstává přes propast několika desetiletí nezjištěna, je v mé soukromé abecední kartotéce prozatímně veden jako „Lišejníkovej". Na černobílé čumkarty z Krkonoš ho v letech před II. světovou válkou před několika dominantami pohoří bez ohledu na státní hranice zvěčnil drogista a fotograf Hermann Jäschke z tehdejšího slezského Bad Warmbrunnu. Dnes jsou to Cieplice Śląskie-Zdrój, součást rozsáhlé městské aglomerace Jelení Hora v Polsku. Ať už panáček pózoval před Obří boudou nebo u paty Jínonoše vždy je fotografie doplněna psacím textem v němčině. V českém překladu „Pozdravuje vás tisíckrát pán hor Krakonoš". Podle mínění odborníků jde o zdařilou fotomontáž a mistr Jäschke povedenou figuru dosazoval do negativů krajiny v teple atelieru. Téměř identický človíček na pohlednicích pražského fotografa Čermáka z Košíř může být ale někdo docela jiný. Varianta snímku bez dalších rušivých architektonických elementů, neprošlá poštovním stykem, kterou jsem koupil v září 2018 na jarmarku starožitností v polské Svídnici, přišla v ideálním čase. Právě šla do tisku první souborná obsáhlá publikace o Svobodě nad Úpou, v jejímž pětičlenném autorském kolektivu se skvěje i moje jméno. Napadlo mě spojit obojí do jakési zakuklené novoročenky na rok 2019. Pomocí jednoho jednoduchého počítačového programu jsem vlastníma předníma nohama spáchal primitivní koláž a v již téměř domovské trutnovské tiskárně Šlégr nechal vytisknout PF jako současnou velkoformátovou propagační pohlednici v počtu abych byl přesný malých desítek kusů.

Valná většina mých přátel a známých i náhodných návštěvníků těchto stránek se již smířila s mým předpokladem jejich počítačové gramotnosti a moje novoroční přání si pokud mají zájem, dokážou snadno najít. Jen těm nej, nej zatvrzelejším tradicionalistům, především sběratelským kolegům a institucím posílám těch několik papírových výtisků za zlodějské poštovné prostřednictvím České pošty. Já osobně si každého péefka od kamarádů považuji a ukládám je tam, kam patří - však to znáte. Bláhově to očekávám i od adresátů, ale naprosto chápu, když s ním naloží po svém. Zpeněžit autorskou novoročenku od významného autora například na Aukru je docela lákavé a v podstatě běžné. Což zajisté není tento případ a nikdy bych to neočekával. Stačilo však pouhých 5 let a ať už se pohlednice dostala k prodejci jakoukoliv cestou je to tady. Že by se někdo trhal kvůli odesilateli, je málo pravděpodobné. Zato sběratelů Krakonoše ve všech jeho podobách se jistě najde dost. Když je však adresátem celostátně známá sportovní celebrita, lyžařský trenér a publicista, to už je panečku jiný level! A to pomíjím bohužel málo čitelné, filatelisticky zajímavé razítko odesílací pošty s atraktivním datem 17. 12. 2018 s doznívajícími ozvuky nadcházejících kulatin „sametu". Zkušený pražský prodejce s několika tisíci uskutečněných transakcí tentokrát se spekulativní lákavou vyvolávací cenou ve výši pouhé jedné koruny české šlápl totálně vedle. Všichni tři dražitelé, skrytí pod přihlašovacím nickem, kteří si přihodili, byli šetřílkové a držgrešle. Můj skvělý děda Antonín, vyhlášený mariášník takovým opatrným hráčům, i když jim padla dobrá karta, říkal opovržlivě jadrně od plic a na plnou hubu s prominutím „přizdisráči". Ještě několik okamžiků před ukončením aukce se výsledná suma nevyšplhala ani přes umrněnou dvacetikačku. S takhle liknavým přístupem si raritní sběratelský skvost nezasloužíte holenkové - a hodil jsem jim do toho vidle! Koloběh se na chvíli pozastavil a pohled skončil vedle originálu v mé pověstné krabici. Já už mám ale taky na kahánku. Avšak přírodní zákony o zachování hmoty a věčném koloběhu věcí jsou neúprosné. Platí i pro všechny Krakonoše vyjma toho jediného. Páni sběratelé mohou být v očekávání.

Sdělení Aukro:

Dobrý den,
tak to je velmi vtipné. Docela by mě zajímala ta cesta pohlednice od adresáta až ke mně, ale já neodhadnu, z které hromady odkud jsem ji získal. Inu cesty osudu a pohlednic jsou nevyzpytatelné :-)
Hezký víkend.
S pozdravem - prodejce

Nepublikováno