V hromádce starých pohlednic s vyobrazením nejvyššího vládce krkonošských hor uvízla na některé dávné sběratelské burze i tato zajímavá pohlednice. Široko daleko žádné hory. Jen lán zrajícího obilí a v něm statná postava velice podobná Krakonošovi. Až na přehlédnutelnou maličkost - kosu připevněnou k noze. Je to Krakonoš? Není to Krakonoš? Není to Krakonoš! I když se jménem podivného žence „Da Billmatzschnitta", napsaným na zadní straně lístku chebským dialektem, jsem si dlouho lámal hlavu. Že je to ale nějaký vzdálený Krakonošův bratranec z Krušných hor se dalo tušit. Pohlednici vydal spolek německých obyvatel někdejšího Egerlandu, jak se kdysi nazývalo území Chebska bez ohledu na státní hranice.
Nějaký divný Krakonoš
Divokého sekáče, bytost z krušnohorského bájesloví, odkazující (ostatně stejně jako pověsti o Krakonošovi) až do starogermánské mytologie, namaloval v roce 1929 zručný regionální umělec Gustav Zindel. Pověsti popisují takzvaného „pra - žence" a škůdce rolníků jako bytost s velkým pazourem na noze, na němž měl mohutný ostrý dráp ve tvaru srpu, kráčejícího obilím a zanechávajícího za sebou pokosenou stopu. Obrazce v obilí už nejspíš znali i staří Germáni. Zkušený lingvista by z fonetické nářeční složeniny jistě vyčlenil tři základní výrazy z němčiny. Wild - divoký, Metze - měřice (např. obilí) a Schnitter - sekáč, žnec. Malíř se se zlým démonem vypořádal poměrně kultivovaně, což mě inspirovalo, abych si o něm „vygoogloval" několik základních údajů. Narodil se 13. srpna 1883 v Radenově blízko Chomutova. S přispěním svého strýce, obchodníka z Aše, rozvíjel svůj nesporný výtvarný talent pod dohledem chomutovského akademického malíře Johanna Schottenhammera. V roce 1898 začal studovat dekorativní malbu a grafiku na umělecko - průmyslové škole v Norimberku, kde je po něm dosud pojmenována jedna z městských ulic. Studoval s výborným prospěchem, ale po čtyřech semestrech školu opustil, což si později do smrti vyčítal. Jako zemědělec na otcovském hospodářství maloval ve volných chvílích vzory na koberce, divadelní kulisy, diplomy a čestná uznání, ilustroval kalendáře, knihy a časopisy a v neposlední řadě vytvořil návrhy na množství pohlednic. Pro výstavu výrobků krušnohorského lidu na Klínovci v roce 1908 namaloval Zindel kromě znaků hornických měst i rozměrné plátno „Hold Krušných hor císaři", zaplněné postavičkami zdejších typických řemeslníků. Další velký obraz „Pohled na Jirkov" namaloval například pro jirkovskou spořitelnu a do vstupní haly chomutovské radnice velkoplošnou nástěnnou malbu s motivem krušnohorské krajiny. Především krajinomalbami, ve kterých zachytil půvab a krásu rodných hor i portréty jejich svérázných obyvatel s pečlivým zachycením místních krojů, se tento neobyčejně plodný umělec zapsal do historie. Po roce 1945 byl jako Němec vystěhován na práci do vnitrozemí na Rakovnicko a Podbořansko. Od roku 1949 žil v Loučné pod Klínovcem kde pracoval jako horský hospodář a psal také obecní kroniku. Zemřel v nemocnici ve Vejprtech 21. listopadu 1959. V současné době je jeho dílo,které vlivem bouřlivých poválečných událostí utrpělo značné ztráty, vysoce ceněno. V posledních letech bylo v široké oblasti umělcovy působnosti i v sousedním Německu uspořádáno několik výstav jeho rozptýlené produkce, která je tak postupně systematicky katalogizována. Od falešného Krakonoše je tak jen krůček ke zjištění, jak jsou si osudy lidí v česko - německém pohraničí navzájem podobné, ať už žili v Krkonoších, v Krušných horách nebo na Šumavě.
Nepublikováno