Freiheit

Rouhačské myšlence, že bájný duch hor Rübezahl, tradičně ztotožňovaný s Krkonošemi, je v našem pohoří jen dávná naplavenina, dopřeje sluchu v kraji pod Sněžkou asi jen málokdo. Jeho dvojjedinost s českým Krakonošem to jen zkomplikovala. Zato v pohádkovém Harzu ve středním Německu s nejvyšší horou Brocken s 1141 metry nadmořské výšky se může hornická báje o tajemném mnichovi, předobrazu našeho Rýbrcoula považovat za bernou minci. Pověsti o tajuplné postavě v mnišské kutně, duchu hor, který si rád dobíral zdejší horníky různými zlomyslnostmi a vzápětí jim jako dobroděj ukazoval bohaté rudné žíly a obdarovával chudáky, přinesli horničtí specialisté i do krkonošských důlních revírů. Kolébka horského zjevení tedy stávala v krajině nejranějších německých dějin ověnčené starobylými sídly říšských císařů a šlechty i bohatými kláštery s divokým vnitrozemím plným podzemních labyrintů patřících bájným bytostem a magickým silám. Čarodějnice, brockenská strašidla a především trpaslíci, které si jako kolorit přinesl Pán hor i do Krkonoš patří k Harzu jako sůl k mořské vodě. A protože historie stříbrných a měděných dolů na Rammelsbergu nad císařským hanzovním městem Goslar zmiňovaná už v 10. století je podstatně starší než první zkazky o Krakonošovi z Krkonoš, nezbývá než se nad tím aspoň zamyslet. Hned první na co dychtivý badatel narazí je spojitost rozšiřování strašidelných pověstí v Harzu i v Krkonoších se záhadnými Benátčany, šmejdícími tu i tam po vzácných kovech a drahém kamení. Podezřelé je i jméno autora, který uvedl démony z obou míst do tak zvané „velké literatury". Bingo! Ano, byl to všem „Krakonošologům" dobře známý Johannes Paul Praetorius. Znalce dokonce ani nijak nepřekvapí mnohem pozdější výrok německého romantického básníka, který měl v době nastupujícího turismu evidentně odradit návštěvníky od výstupu na vrchol Brockenu: „Viele Steine, müde Beine, Aussicht keine, Heinrich Heine."

Tímhle komplikovaným úvodem bych rád představil nezvyklé ztvárnění horského obra v (z člověčího pohledu) nadživotní velikosti. Bronzový odlitek podle předlohy slezského sochaře Ericha Elsnera z roku 1955 byl instalován v plenéru starobylého Goslaru v roce 1982. Autor tak opsal zajímavý oblouk ze své domoviny ve Slezsku do Harzu takřka v protisměru putování svého modelu. Elsner se narodil 16. března 1911 v Grunau. Nikoliv ovšem v známé kolébce plachtění u Jelení Hory, ale v dnešní polské vsi Siestrzechowice v městské aglomeraci Nysa v Opolském vojvodství. Jako hluboce věřící člověk vytvořil množství figurálních plastik se sakrální tématikou. Zemřel, když se stal obětí dopravní nehody 23. dubna 1985 v Ratingenu v Severním Porýní - Vestfálsku. Z jeho bohatého curriculum vitae aspoň telegraficky několik zajímavostí. Už od dětství prý rád kreslil. Vyučil se ale truhlářem a manuální zručnost ho dovedla do vyhlášené mistrovské školy pro řezbáře v Bad Warmbrunn v Krkonoších. S dobrým základem z dnešních Slezských Teplic, podpořeném inspirativní studijní cestou do Paříže, navštěvoval později Akademii výtvarných umění v Berlíně. V roce 1940 byl nucen přerušit studia a narukoval k tankistům „pouštní lišky" maršála Rommela do Afriky, kde byl raněn. Po vyléčení bojoval ještě na západní frontě ve Francii a Itálii. Koncem dubna 1945 byl zajat italskými partyzány a z anglického zajateckého tábora byl propuštěn v březnu 1946. Téma horského ducha ho pronásledovalo od dětství. Vytvořil celkem tři různé kubistické skulptury nazvané „Berggeist". Monument na objednávku pro umělcům nakloněný Goslar je rovněž jedním z řady Rübezahlů deponovaných v galerijních i soukromých sbírkách. Výsledkem je přímo hmatatelné ztělesnění autorových vzpomínek na rodnou vlast. Postava slezské legendy, Pán Krkonoš, zhmotnění síly a dobrotivé přírody sedí na vrcholku hory. Bdělý a napjatý, současně rozmarně uvolněný s ústy našpulenými k hvízdnutí dívá se obřisko dolů na ruch a rej lidiček ve svém království. Z důsledně zjednodušené, impozantní silou překypující formy přímo vyzařuje znamenité zpodobnění velkého odstupu a zároveň důvěrné blízkosti. Tak se projevuje Mistr.

Nepublikováno