Krakonoš na leden je pro změnu opět cizí provenience. Ctitelům originálních dřevořezeb Emila Schwantnera možná už na okamžik trochu zajiskřila očička, i když naprosto zbytečně. Kdyby byl autorem fantazijní barevně mořené dřevěné figurky se vzdáleně podobným řezbářským rukopisem opravdu uznávaný trutnovský umělec, už by ji určitě loni předčasně zesnulý ctitel jeho díla Václav Petira dávno vypátral. Komorní sošku postaršího chasníka s uhrančivýma očima a charakteristickými znaky mnichovské secese, zobrazenou na dobovém sítotisku, ne o moc větším než list ze školního sešitu, vyřezal na začátku minulého století německý sochař a vysokoškolský učitel profesor Hans Sautter. Narodil se v Mnichově 5. května 1877 a vystudoval tamější prestižní Akademii výtvarných umění. Po I. světové válce se stal profesorem na uměleckoprůmyslové škole v Kasselu, kde žil od roku 1906. V roce 1921 byl jmenován ředitelem a působil i jako městský radní. Po nástupu nacismu v Německu byl často perzekuován za svou aktivní politickou činnost v Sociálnědemokratické straně Výmarské republiky na komunální i krajské úrovni v provincii Hesensko - Nassau. Zpočátku spolupracoval na několika architektonických projektech, například se známým architektem Aloisem Holtmeyerem. V Kasselu byl v prosinci 1953 odhalen podle Sautterova návrhu památník obětí fašizmu v knížecí zahradě. V Kasselu umělec 15. prosince 1961 také zemřel.
Známá pohádková postava
Vraťme se ale od autora k artefaktu. Nebýt výrazného označení Ruebezahl charakteristickým secesním písmem na strohém geometrickém soklu, mohli bychom se jen dohadovat, s kým máme tu čest. Zrzavá kštice a plnovous i poutnická hůl byť nezvykle použitá jsou sice známé atributy horského démona, ale stejně tak může jít o docela obyčejného vandrovního tovaryše. Svým pojetím Krakonoše jako by chtěl tehdy ještě relativně mladistvý umělec nevědomky potvrdit odvážnou domněnku barokního jezuitského kněze Bohuslava Balbína o paralele jeho původu s pověstí o krysaři z města Hameln.
Nepublikováno