Dnes je Krakonoš i v očích malých dětí hodný strejda z pohádkových knížek nebo televizních Večerníčků. Málokdo si ještě vzpomene, že původně to byl zlý démon vládnoucí živlům, který urputně hájil nedotknutelnost krkonošských hor a každého opovážlivce a narušitele svého království tvrdě trestal. Přestože se od těch dob mnohé změnilo a bývaly časy, kdy byl všemocný vládce Krkonoš tááákhle maličkej, protože hory patřily pracujícím, stále ještě udrží v pevné ruce rákosku. Obrázek amatérského kreslíře se signaturou ZR z virtuální sbírky pohlednic je pro současnou prašivou dobu jako stvořený i když očividně vznikal v jiných časech. Zcela civilně bez jakýchkoliv bájných atributů pojatý Krakonoš, národovecky vyzdobený šerpou v barvách modro - bílo - červené trikolory panslavismu trestá cizáka jakéhosi, zbrojnoše v neurčité jezdecké uniformě. Při troše fantazie si lze představit urostlého kulturistu Františka Peterku v plné síle, jak vyplácí drzého imaginárního Pražáka. Což není nic proti některému konkrétnímu obyvateli hlavního města. Tak my u nás všeobecně říkáme dotěrným lufťákům. Právě teď, kdy by zmatená vláda kvůli nezadržitelně se šířícímu viru nejradši vyhlásila totální zákaz vycházení, horské hotely a restaurace jsou zavřené a vleky ani lanovky nejezdí, se po hřebenech promenují zástupy jako o matějské pouti. Skialpinisti pronikají na uzavřené lavinové svahy, zdivočelí skútraři plaší zvěř a páchají škody v rezervacích a nezodpovědní otužilci se naboso jen v kraťasech vydávají na túry, aby posléze zbloudilí a zmrzlí na kost zaměstnali co nejvíc záchranářů z Horské služby. Rozum to nebere! Nezbývá než doufat, že Krakonoš ještě nezapomněl, co bylo jeho prvotním posláním.
Nepublikováno