Fešák v letech s majestátním plnovousem vyhlížející přímo symbolicky do dáli, zda se tam konečně nerýsuje konec nenormálního času vyvolaného pandemií přistál do sbírky soudobých pohlednic s námětem bájného vládce Krkonoš jako na zavolanou. Porcelánový panáček je jedním ze skvostů unikátní sbírky figurálních výrobků žacléřské porcelánky ze „zlaté éry" majitele Theodora Pohla, kterou nashromáždil neúnavný sběratel a můj předčasně zesnulý kamarád Václav Petira. Sbírka je v současné době poutavou součástí stálé expozice Městského muzea v Žacléři, které líbivou pohlednici s exkluzívní fotografií Jiřího Pospíšila k radosti sběratelů i všech ctitelů Krakonoše nebo žacléřského porcelánu vydalo.
Májový Krakonoš z Petirovy sbírky
Komerční figurka s pestrobarevnou glazurou pravděpodobně z počátku 20. století od neznámého modeléra odpovídá dobovému vkusu, pro který mají dnešní zlé jazyky jednoznačný odsudek - kýč jako bič. Pán hor v běžném stylově indiferentním občanském oblečení s jednoduchou poutnickou holí, tradičním širákem a zelenou vestičkou je pro zvýšení efektu provázen dvěma permoníky vybavenými nářadím starých krkonošských havířů. Celková výška obra i se skalním pahrbkem na kterém stojí je všeho všudy 32,5 centimetru. Podle sériového čísla formy 565 lze ve firemním katalogu z roku 1907 dohledat, že ho výrobce nabízel za 42 koruny. S přihlédnutím, že průměrná dělnická mzda činila zhruba 3 koruny denně a kilo bůčku na oblíbené knedlo-vepřo-zelo stálo tenkrát 2 koruny to není zrovna málo.
Nepublikováno