Freiheit

Mezi množstvím různých spolků, sdružení a stolních společností vznikajících v rámci monarchie na českém území během 19. století, byl i pražský spolek umělců a přátel umění Arcadia. Skupina herců pražských divadel, [1] kteří nebyli ostatním členům Arcadie, rekrutujícím se z řad bohatší měšťanské společnosti dost „vznešení", založila na jaře 1859 natruc tzv. Klub proletářů. Ten neměl sice dlouhé trvání - z jeho základny ale vznikl 10. 10. 1859 spolek Schlaraffia, jehož ideou byla péče o přátelství, humor a umění a inspirací nepochybně vysněná země zahálky a blahobytu z pohádek bratří Grimmů, jíž do literatury prvně uvedl stuttgartský rodák Sebastian Brant pod názvem Schluraffenland. Spojil v něm tři výrazy středověké němčiny: Schlur = povaleč, Affe ve smyslu pošuk, cvok a Land = země. [2] Zpopularizoval jej básnící švec Hans Sachs ve své parodii na zlatý věk antiky. [3] Od něho ji do své autobiografie převzal klasik německé poezie Johann Wolfgang Goethe, [4] ale např. i Thomas Mann a další.

Parodický ceremoniál spolkových shromáždění konaných pravidelně jednou týdně během zimních měsíců[5] se nesl cele v duchu hesla „V bláznovství leží ryzí pravda". Za honosně znějícími žertovnými tituly jednotlivých „rytířů" [6] se skrýval výsměch měšťáckému obdivu života středověké šlechty s galantními slavnostmi a rytířskými turnaji, korunovaný šaškovskou čapkou ve spolkových barvách, zdobenou rolničkami. Rozkřídlená sova, odvěký symbol moudrosti, jako hlavní figura složité spolkové heraldiky, měla svůj vzor ve vycpaném výru z Freundova hostince, [7] kde našla Schlaraffia své první útočiště. Spolkové heslo „In arte voluptas" (Radost z umění), svérázné datování posunutím letopočtu o 300 let nazpět i číslování let od roku založení se zkratkou A. U. (Anno Uhui = roku výra), jsou základními kameny obsáhlých stanov 23 pražských „otců zakladatelů". [8] Spolek se záhy rozšířil do německy mluvících zemí [9] a později i do ostatního světa, kde byla německá menšina. [10] Svaz veškeré Schlaraffie s ústředním sídlem v Praze, coby „matce všech říší", [11] ustavený na I. koncilu v Lipsku roku 1876, čítal začátkem 30. let minulého století 254 poboček s více než 13 000 členy. Ryze pánskému spolku, z jehož činnosti byly vyloučeny všechny politické, národnostní, ekonomické i náboženské aspekty, bez výhrad potvrdilo statuty rakousko-uherské c. k. ministerstvo vnitra 26. 5. 1895 a následně i ministerstvo vnitra mladé Československé republiky 27. 9. 1919. V Německu byla Schlaraffia rozpuštěna krátce po nástupu Hitlera k moci v roce 1935. Totéž se stalo po záboru Sudet s pobočkami v pohraničních oblastech Československa. Na ostatním území republiky zanikla a po II. světové válce již nebyla obnovena. Do zapomnění odsoudil Schlaraffii, stejně jako zednářské lóže, komunistický režim, zákazem zveřejňovat jakékoliv informace k danému tématu. Horliví kazisvěti nechali mnohde skartovat i bohaté archivní fondy, což postihlo mezi jinými i písemnosti trutnovské pobočky v SOkA. [12] Skutečnost, že ve světě v současnosti stále existuje 261 poboček Schlaraffie s 11 000 činnými členy a v neposlední řadě i členství České republiky v EU, vyvolává sílící zájem sběratelů o dochované památky na tento zajímavý spolek, především z oblasti faleristiky a filokartie. Na mezinárodních aukcích se tak občas objeví i řády, medaile a odznaky ctihodných „šlarafů" z Trutnova.

Do „Brány Krkonoš" se myšlenka Schlaraffie rozšířila z Varnsdorfu, kam se z Prahy dostala klikatou cestou přes Berlín, Štýrský Hradec a Linec. Pod patronací tamější pobočky s názvem Mandovia [13]^{, [14]} byla 5. 2. 1910 [a] založena trutnovská pobočka [15] s poetickým názvem Gigantea, odvozeným od latinského jména Krkonoš. Spolkovými barvami se staly modrá, bílá a žlutá a za schůzovní „hrad" [16] Lenzburg zvolena místnost v hotelu Město Berlín ve Spojenecké ulici, přejmenovaném po I. světové válce na Central a ve 2. polovině 20. století známém jako Moskva. V roce 1926 koupila trutnovská pobočka od původního majitele Hugo Patsche „dům se špatnou pověstí", [17] hostinec Sklep Na nivách čp. 4, [18] uváděný ve spolkových písemnostech jako Krakonošův hrad (Rübezahlsburg), kde se členové z Trutnova i ze vzdálenějších míst regionu scházeli každé zimní pondělí. [19]

Z následujícího seznamu, který si v žádném případě nečiní nárok na úplnost, [20] lze vysledovat nejen smysl jednotlivých členů pro humor při volbě spolkové přezdívky, [21] ale i společenské postavení, povolání, bydliště i řadu jiných souvislostí. (Proměnlivé spolkové funkce a tituly [22] jsou z prostorových důvodů vynechány.)

Barth Erich -„Nr. 75", MUDr., praktický lékař, Chvaleč (c)

Baudisch Franz -„Tasterich der Geläufige", úředník spořitelny, Trutnov (b, c)

Bauer Adolf -„Gend Arm des Gesetzes", nadporučík četnictva, Trutnov (a)

Böhm Ernst -„Ernesto", inženýr, stavební adjunkt, Trutnov (a)

Bönisch Adolf -„Sprit der Halodri", námořní kapitán v zál., ředitel lázní, Janské Lázně (b, c)

Brosche Robert -„Hejderich der Bardenboby", JUDr., notář, Teplice n. M. (c)

Burkert Rudolf -„Wolkenschieber der Massakrierende", MUDr., závodní a obvodní lékař, Mladé Buky (a)

Dix Rudolf -„Max Printingpaper der Autscheider", továrník, Horní Branná (a)

Driesen Fritz -„Fritz", (b) -„Mahatma Khan nam G´funden", Dr., obchodník, Trutnov (c)

Dumreicher Ernst -„Brettl der Verflogene",Dr., ředitel banky, na cestě, Šumperk (c)

Eichmann Rudolf -„Prometheus sans chaine", továrník, Hostinné n. L. (a)

Eiselt Raimund -„Krafft vom Webstuhl", ředitel továrny, Hostinné n.L. (a)

Erben Hans -„Schimpf - Hanse der Malcontente", vedoucí podniku, Horní Adršpach (c)

Erkes Fritz -„Feste druft mit dem blutigen Messer", MUDr., primář nemocnice, Trutnov (c)

Feckl Rudolf -„Rudi", (a) -„Vatzke de Gama der Langklebrige", mag. farm., lékárník, Trutnov (b, c)

Fitz Franz -„Franz", ředitel svatoňovických dolů, Úpice (a)

Flögel Josef -„Pro animalibus", vrchní okresní veterinář, Trutnov (a) -„Pro animalibus der Langobarde", státní veterinární rada v.v., Trutnov (b, c)

Flögel Rudolf -„Nr. 64", (b) -„Ralo der Schwejgsame", inženýr, Trutnov (c)

Forkarth Franz -„Osterdingen der Tonkraxler", učitel, Pilníkov (a) ředitel školy (b), ředitel školy v. v. (c)

Fridetzky Willy -„Willy", zubní technik, Vrchlabí (a)

Friedrich Josef -„Einritt der Wandervogel", ředitel hotelu Janský dvůr, Janské Lázně (b)

Gautsch Robert -„Für Kultus und Unterricht", knihkupec, Trutnov (a, b)

Gerstner Hans -„Ein Viertel Quartett mit fingerden Hälfte, Dr., profesor Státního reálného gymnázia, Trutnov (b, c)

Gerteis Albert -„Uiberland mit dem starken Strom", ing., ředitel v.v., na cestě, Drahovice u Karlových Var (c)

Goy Ernst -„Ypsilon der Ingenierte", inženýr, Hostinné n. L. (a)

Grohmann Adolf -„Anatol mit den drei Masken", knihkupec, Trutnov (b, c)

Grohmann Ernst -„Coxl der Röhrende", továrník, Trutnov (b)

Grossmann Robert -„Majordomus die Clavicimbelwurzen", obchodník, Trutnov (a)

Gruss Karl -„Brustton der Überzeugte", přednosta pobočky České spořitelny, Trutnov (a)

Haase Alfred -„Spindeldick der Obengestehrte", továrník, Trutnov (b, c)

Haase Alois -„Corps - dial - meschugg", továrník, Trutnov (b, c)

Heisig Josef -„Horribel der Gigantenpepi", Poříčí u Trutnova (c)

Hoffmeister Kamill -„Furor teutonicus", přednosta chem. výzkumné stanice, Trutnov (a)

Hohl Alfons -„Gib΄s her der Steuerische", sekretář daňového úřadu, Trutnov (b, c)

Hübner Wenzel -„Wenzeslaus", (b) -„Traversel der Emaillerte", továrník a velkoobch., Trutnov (c)

Jäger Alfred -„Nr. 73", ing., stavitel, Trutnov - Poříčí (c)

Jakl Hans -„Nr. 76", prokurista, Trutnov (c)

Janetschek Josef -„Fading der Technomane", MUDr., lékař, Trutnov (b, c)

Jerie Adalbert -„Isegrim der Seidenwarm", továrník, Pilníkov (a)

Jerie Willi -„Mephisto von der Schmiere", továrník, Vrchlabí (a)

Kellner Adolf -„Adi (b)  -„Beaujolais der Rechts - Hitler", JUDr., advokát, Trutnov (c)

Kluge Alfred -„Fredy der Ferrocyankalische", továrník, Hostinné n.L. (a)

Kluge Alois -„Prudens der Diealektiker", JUDr., právní zást. a okres. správce, Trutnov (a)

Kluge Franz -„Perpetuum mobile der Werkelmann", inženýr, Horní St. Město (a, b, c)

Knoll Eduard -„Schlurks der Fadenscheinige", továrník, Markoušovice (a)

Konhäusner Hans -„Atom der Reimer", obchodník s látkami, Trutnov (b, c)

Krischke Gustav -„Stromrat von Dehfeld", inženýr, Trutnov (b)

Krönig Christian -„Rrex I. der Westphälinger", továrník, Harta u Vrchlabí (a)

Kühn Konrad -„Kühnigunde der Architekt", stavitel, Trutnov (a)

Leiner Oscar -„Hof - fertig der Hinterheisler", vrchní poštovní kontrolor v.v., Trutnov (b)

Lohner Franz -„Van der Kellen der Steppen - floh", ing., stavitel, Trutnov (b,c)

Mainx Hermann -„Logaritmus der Kuhländer", ředitel obch. školy, Trutnov (a)

Maresch Karl Friedrich -„Attila der Paragraphenhäuptling, soudce, Trutnov (a)

Meinlschmidt Josef Julius -„Julius", ředitel spořitelny, na cestě, Jáchymov (c)

Merolt Wilhelm -„Helmfreund vom Egerstrand", profesor učitelského ústavu, Trutnov (a, b, c), čestný člen ve Vrchlabí (c)                

Meyer Josef -„Primarius baccilaureus Reychsmedicus", MUDr., primář, Trutnov (a)

Milner Josef -„Cantileno von der Wartburg", MUDr., lékař, Trutnov (b, c)

Mühlig Otto -„Otti", inženýr, Hostinné n. L. (a)

Müller Rudolf -„Plasticus den Silbenschlucker", profesor reálného gymnázia, Trutnov (b, c)

Nachtmann Franz -„Franzl", učitel hospodářství, Trutnov (a)

Opitz Josef -„Schnuller der Windelweiche", MUDr., dětský lékař, Trutnov (b,c)

Otto Karl -„Reagens für alles", obchodník, Trutnov (a, b, c)

Otto Rudolf -„Rudi", (b)  -„Primulus Minimus Filius Reagentis", ing., obchodník, Trutnov (c)

Perschak Franz -„Daktylus auf Amwegen", kontrolor banky, Trutnov (a)

Pfanner Hans -„Nr. 8", inženýr, vedoucí provozu Trutnovsko - Teplické dráhy, Trutnov (a)

Piesche Franz -„Krapps der Centralisierte", bankovní prokurista, Trutnov (b, c)

Pinkava Anton -„Semper der Oppositionelle", profesor vyššího st. gymnázia, Hostinné n. L. (a)

Porsche Franz -„Nr. 74", ing., profesor na rolnické škole, Trutnov (c)

Reckziegel August -„Nr. 7", ředitel pobočky banky Union, Vrchlabí (a)

Reimann Fritz -„Fridericus Rehornenzis", továrník, Prkenný Důl (a, b) majitel panství, Vlčice (c)

Rieger Karl Rudolf -„Rigo der weisse Rabe", prokurista, Trutnov (a, b, c)

Richter Ernst -„Ernst", architekt, Trutnov (b), na cestě, Ústí nad Labem (c)

Rönisch Ernst -„Spatz der Weberknotige", ing., továrník, Voletiny (b, c)

Rowland Rudolf Robert -„Ruberti", soukromý úředník, Hostinné n. L. (a)

Ruth Edurd -„Habt Acht der Bankpotz", přednosta pobočky R-U banky, Trutnov (a)

Selinka Otto -„Colonel der Spionenschreck", plukovník četnictva v záloze, Police nad Metují (b, c)

Sellner Viktor -„Viki", (b)  -„Badgeist der Johanissprudler", MUDr., láz. lék., v Jan. Lázních, Svoboda nad Úpou (c)

Schaffran Alfred -„Es kommt der Financier", ředitel centrály České esk. banky, Trutnov (b)

Scheff Emil -„Protze die Annektierte", poručík polního regimentu houfnic č. 9 Josefov (a)

Scheuch Rudolf -„Pupillo de Schmonzes", MUDr., oční lékař, Trutnov (b, c)

Schorn Ferdinand -„Lamarck der Gehopste", profesor reálky, Trutnov (a)

Schrimpl Otto -„Sprung der spinnende Flieger", inženýr, Horní St. Město (c)

Schweydar Hermann -„Hermann der Therusker", obchodník, Trutnov (a)

Spiegel Heinrich -„Venesicus Asciburgiorum montium", mag. farm., lékárník, Trutnov (a, b, c)

Spitschan Wenzel -„Franco - bollo der Gezähnte", Dr., soudní rada, Trutnov (b, c)

Stade Ernst -„Prellbock der Berträgliche", Dr., právník svazu východočeských průmyslníků, Trutnov (b, c), čestný člen ve Vrchlabí (c)

Steinbrecher Hans -„Nr. 63", (b) -„Schleiferl der Zieharmonische", prokurista, Temný Důl (c)

Steinbrecher Reinhold -„Saxifragus melodiosus", továrník, Trutnov (a, b)

Stern Kurt -„Banquo der Doppelgestirnte", bankovní prokurista, na cestě, Praha (c)

Switil Hubert -„No - dar - is der Rechte", Dr., notář, Trutnov (c)

Swoboda Franz -„Freiheit den ich meine", soukromník, Trutnov (a)

Vogel Georg -„Lufticus der Avia - Tiger", bankovní ředitel, Trutnov (b)

Wagner Paul -„Saulus der Wanderer", ředitel továrny, Hostinné nad Labem (a)

Wannenmacher Rudolf -„Glückauf von der Fehde", inženýr, průmyslník, Trutnov - Poříčí (b, c)

Weiss Otto -„Hahn am Mist", ředitel rolnické školy, Trutnov (c)

Wihan Robert -„Roberto", c.k. vrchní inženýr, Trutnov (a)

Wittmann Karl -„Carlo", profesor st. vyššího gymnázia, Hostinné n.L. (a)

Wurst Karl -„Vom Schwarzenberg der Wurstige", ředitel žacléřských uh. dolů, Žacléř (a)

Zapp Heinrich -„Appel der Post", vrchní poštovní administrátor, Trutnov (a)

Zdekauer Alfred -„Muskete die noch losgeht", MUDr., lékař, rada, Trutnov (b)

Čestní členové (rytíři):

Hasenbraedl Ludwig -„Central der Bredauerliche", viceprezident a ředitel banky, Praha (b, c)

Lechner Felix -„Unser Devast der Grosse", velkoprůmyslník, Praha (b)

Paulich Heinrich -„Gunther der Redselige", vrchní zemský soudní rada v.v.,  Varnsdorf (b)

Schorn Ferdinand -„Lamarck der Gehopfte", profesor, Litoměřice (c)

Walko Karl -„Hyp mit der Nose", MUDr., univerzitní profesor, Praha (b, c)

Wenzel Franz -„Gaudens von Greiskasch auf Friedlant", JUDr., generální řed. Liberecké záložny, komerční rada, Liberec (c)

Zilchert Robert -„Fichte redivivus", Dr. theol. a filoz., evang. farář, círk. rada, Praha (b, c)

---

[a]  Dodatečná oprava

---

[1] v jejich čele stál ředitel Stavovského, Novoměstského a později i Prozatímního divadla Franz Thomé - www.schlaraffia.org

[2] Das Narrenschritt, 1494, Basilej

[3] Das Schlauraffen Landt, 1530, Norimberk

[4] Aus meinem Leben, Dichtung und Wahrheit, 1811- 22, Lipsko

[5] Nebylo - li místně upraveno jinak, tedy od 1. října - 30. dubna

[6] Dle spolkové hierarchie se členstvo dělilo na panoše - označené pořadovým číslem, šlechtice - nazývané pouze křestním jménem a rytíře s plným titulem - viz Miroslav Hradil (zn. -mh-): K historii brněnské Schlaraffie, Zprávy brněnské pob. ČNS č. 56-57 prosinec 1985 str. 31-32 a osobní korespondence.

[7] S největší pravděpodobností dům č. 696/2 na rohu Vodičkovy ulice a ulice V Jámě -  viz Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy - díl II. Nové město, Vyšehrad, Vinohrady ( Praha 1 ), Academia Praha 1998 str. 408-409. ( Ve sledovaném období však už sídlila pražská Schlaraffie ve Štěpánské ul. č. 6).

[8] Franz Thomé, Albert Eilers, A. Allram, herci W. Oberlander, Josef Chramosta, Carl Dolt, Johann Siege, František Kolár, August Markwardt, Conrad Adolf Hallenstein, kapelníci Ludvík Slánský a Wielhelm Jahn, redaktor Carl Tobisch, A. Paulus, hudebník Karel Dolenský, Johann a Eduard Bachmannové, baletní mistr Václav Reisinger, Ignaz Ulbricht, spisovatel dr. Schmidt - Weissenfels, tenorista Franz Nachbauer, stavitel Heinrich Mick a bankovní ředitel Josef Chauer - viz Čestmír Franěk: Málo známé dekorace Schlaraffie, Merkur - Revue 5/2003 str. 31-32.

[9] 1865 vznikla Berolina v Berlíně, 1872 Lipsia v Lipsku, 1873 Grazia ve Štýrském Hradci, 1876 Wratislawia ve Vratislavi atd.

[10] Němčina jako spolkový jazyk byla potvrzena na 8. koncilu v Curychu (1914)

[11] Jednotlivé pobočky se po svém založení ve zkušební době nazývaly kolonie,   později říše.

[12] SOkA Trutnov, OkÚ Trutnov I. 1850-1938,Inv. č.1091,  kniha č. 261, elech ke spisům sig. 18 (spolky)

[13] Iniciátorem byl pravděpodobně profesor Ferdinand Schorn, přeložený odtud právě v té době na vyšší reálku do Trutnova, vedený ve Varnsdorfu jako člen „na cestě" (a).

[14] V té době byl členem pobočky ve Varnsdorfu také Josef Schöbel - „Ulrich von Eschenbach" (a), působící v Trutnově v letech 1913 - 1916 jako okresní hejtman.

[15] Registrována byla okresním hejtmanstvím v Trutnově 15. 10. 1909 - viz SOkA Trutnov, OkÚ Trutnov I. 1850 - 1938, spolkový katastr Trutnov, neinventarizováno

[16] Vynalézavý spolkový slang měl specifický výraz pro většinu pojmů užívaných v běžné mluvě.

[17] Předešlý majitel Tamm na nově otevřenou vinárnu v roce 1912 zavěsil červenou lucernu - viz Antonín Just: Trutnov známý neznámý, Trutnov 1991, str. 51-52

[18] Provoz hostince si  23. 3. 1929 pronajal Josef Lang, obecní strážník v. v.

[19] Na rozdíl od původního čtvrtka v hotelu Město Berlín

[20] K dispozici byly pouze spolkové ročenky z let 1909 -1910, 1929-1930 a 1934-1935 - Allschlaraffische Stammrolle A.U. 51-52 (a), 71-72 (b), 76-77 (c).

[21] Mnohdy těžko přeložitelné slovní hříčky

[22] Jen namátkou a na přeskáčku: vrchní šlaraf pro vnitro, vrchní šlaraf pro zahraničí, vrchní šlaraf pro kulturu a umění, vrchní šlaraf bez portefeje, archivář, správce hradu, praporečník, hradní stráž, ceremoniář, erbovní šlaraf, arcišlaraf ,herold, dvorní malíř, dvorní šašek, mistr panošů, kancléř, komoří, maršálek, vyslanec, šéf protokolu, číšník, říšský pěvec, sklepmistr, nosič meče, říšský poštmistr, pokladník, školní rada, mistr měšce, mistr dlouhého nosu, truksas, strážce kuchyně, trubač fanfár, zkoumač pokladů, maršálek pro tituly a erby a mnoho dalších.

In: Sborník příspěvků k 85. narozeninám Antonína Justa, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Státní okresní archiv v Trutnově, 2006