Freiheit

Zemědělské nářadí na mlácení obilí a křižáckých makovic se jmenuje:
a) Cop
b) Cyp
c) Cep
Bingo! Cé je správně! Cop je ozdoba holčičích hlav spletená z vlasů namáčená za našich školních let spolužačkám do kalamáře s inkoustem. To ještě mívaly holky dlouhé vlasy a do písanek se psalo ocelovým perem s násadkou smáčeným do inkoustu v kalamáři zabudovaném do školní lavice. Zato cyp nikdy neříkejte Ostravákovi! Hlupák, trouba, nemotora, nešika, idiot jsou jen útlocitné překlady pojmenování havířského nemehla v obhroublém slangu starých horníků přejatého z německého nářečí, kde v podobě Zipf znamená druhotně mužskou chloubu v kalhotách. Tolik jazykový koutek.

Kolik bývalo v selské rodině chlapů, tolik cepů obvykle viselo ve stodole. Pozvaní mlatci si zpravidla nosili nářadí svoje, stejně jako každý správný sekáč míval vlastní kosu. Tady ve stavení si nejspíš vystačili ve třech, což je ideální základní sestava. Mlatci stáli v pomyslném kruhu a rytmicky poklepávali na rozložené klasy obilí často s hlasitým odpočítáváním - raz, dva, tři - raz, dva, tři... nebo deklamováním různých pořekadel. Když se stodolou rozléhalo třeba „Čert - na - pat - ře, shoď - ho - brat - ře" mohlo jich být i osm. Za dávných časů mlácení cepy trval výmlat celé září a říjen. To by se našinec na ty dva klacky - cepiště s bijákem z tvrdého dřeva spojené koženým očepkem s ouvazkem z řemínků nemohl už ani podívat, natož je vzít do ruky. Trocnovský jednooký hejtman musel mít velkou vyřídilku, aby ukecal prosté čeledíny, ať vezmou své obvyklé nářadí a „Hrrr na ně!" Ale zase na druhou stranu pohybovali se na zdravém vzduchu bez prachu a poletujících plev. A nebyl-li žádný křižák zrovna v dohledu, mohli selku, která na statku budila respekt, i když pouze přinesla krajáč podmáslí na osvěžení, povalit beztrestně do jetele. Tři cepy na stěně jsou zároveň reminiscencí na staré zlaté časy, kdy platilo „nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme". Na vsi se každoročně účtovalo na svátek svatého Martina a od lakotného hospodáře mohla jít čeleď o dům dál. Ani chudí horáci neradi zůstávají něco dlužni. Takže mám-li u někoho zapomenutý rest je nejvyšší čas se přihlásit. Rád každému ještě z posledních sil namlátím!

Nepublikováno