„Pro upomínku na vaše podnájemníky" stojí psáno úhledným písmem nejspíš ženskou rukou na zadní straně nevelkého obrázku se zimní horskou tématikou, který by i s dekorativním rámečkem hravě zakryla poštovní pohlednice tak zvaného malého formátu jaké se posílaly ještě v padesátých letech minulého století. Čím si anonymní domácí podepsanou rodinu Šolínových tak získali, se už dnes nikdo nedoví. Ani zda vděční podnájemníci malbičku koupili, či ji maloval někdo z okruhu příbuzenstva nebo přátel. Signatura na obrázku vlevo dole je sice viditelná, ale k nepřečtení.
Zimní motiv
Zasněžená kopcovitá krajina s rozptýleným smrkovým porostem je nanesena hustou pastózní olejovou barvou, která by mimochodem nutně potřebovala vyčistit. Kopeček v pozadí pod sněhovou nadílkou ztěžklými duchnami mraků na první pohled připomíná Sněžku. Ale kdoví zda není přání otcem myšlenky. Jako Krkonoše v zimě od neznámého autora jsem obrázek za mrzký peníz kdysi koupil na nějakém bleším trhu a nelituji. Podobná reprodukce akvarelu Mistra krkonošské zimní krásy Friedricha Iwana na historické pohlednici jen o pár stánků dál stála třikrát tolik. Pouze dodnes nechápu, čím mě nenápadná malbička tak uhranula. Ač se celý život pohybuji jen na dohled od Krkonoš, nikdy jsem nepatřil k frenetickým vítačům prvních sněhových vloček. Libé pocity ve mně dokáže probudit až svěží zeleň jara. A chvějivé očekávání tetelící se vzduch nad pasekou v poledním lese uprostřed léta. Ten pravý výbuch emocí je pro mě říjen, když se vydaří... Ale to už bych se jen poněkolikáté opakoval. Možná mi k pošimrání libida stačila jen ta vybledlá zlatá linka na rámečku.
Nepublikováno