Freiheit

Když se mnou nejmenovaný skorosoused Jirka ještě kamarádil, než se mu zazdálo, že jsem sametovou revoluci v roce 1989 přivítal na jeho vkus příliš nadšeně, tak mi věnoval docela velkou a pohlednou placku do sbírky numismatických kuriozit. Podle přírůstkové knihy to bylo v roce 1980. Tenkrát populární „rádio Jerevan" by to okomentovalo asi následovně. Není to plnohodnotné stříbro, ale bezcenné aluminium. Není to ani archeologická vykopávka, ale půdní nález. A korunovaná hlava není žádný King, ale anonymní princátko. A já musím dodat, že v řadě všech těch kulatých plíšků tvářících se jako mince i když v žádném případě nejde o platidla, jsou ražené žetony úplně na konci nejen podle abecedy. Přesto mi pěkná nepoškozená, neznámá a dosud neviděná hliníková „medaile" o tolarové velikosti 40 milimetrů udělala nefalšovanou radost. Tenkrát byl mezi numismatiky zájem o všechny ty nouzovky, účelové a reklamní známky, svátostky či žetony jen velmi okrajový a staří sběratelští praktici přehlíželi tuhle bezcennou drobotinu mezi klasickými dukáty, tolary, zlatkami, krejcary a groši jako nezbytný plevel vhodný leda tak pro začínající nadšence. Aukční katalogy byly odborníky drženy v tajnosti jako exilová literatura a internet, ač je to k nevíře, prostě nebyl. Dnes, kdy se dá „vygůglit" téměř všecko a každý zkušený „lovec pokladů", jak si říkají pololegální hledači kovů s výkonnými detektory má podobných žetonů na kontě hned několik, se může taková prkotina třeba na nejnavštěvovanějším aukčním tuzemském portálu vyhoupnout i přes trojciferné číslo.

Dlouho jsem neměl ani tušení, že předválečná rakouská firma Friedrich Horny sídlící ve Vídni vyráběla mimo jiné i luxusní radiopřijímače Hornyphon model Prinz pro příjem dlouhých a krátkých vln v několika typových řadách od roku 1937 do roku 1940. Ke každému typu dodávala pravděpodobně i líbivé reklamní žetony. Konkrétně pro Prince existuje několik verzí s odlišným tvarem koruny na hlavě mladého muže. Velký český vizionář Jára Cimrman svým historickým výrokem, že budoucnost patří aluminiu i v tomto případě předešel dobu. Rádio Hornyphon v naleštěné dřevěné skříňce bylo nejspíš chloubou i leckteré české domácnosti v Protektorátě, byť opatřené výstražnou visačkou o zákazu poslouchání zahraničního rozhlasu pod trestem smrti. Nález krásně zachovalého žetonu v téměř ražebním lesku je vedle zkorodovaných vykopávek opravdu ojedinělý.

Nepublikováno