Freiheit

Sběratelé pohlednic by měli zbystřit. Historický důmyslný automat na prodej pohlednic se nevidí každý den. Když mě jistý nejmenovaný kamarád pozval do svého úložiště štákloví, jak staří horáci říkají nakupenému harampádí ze sklepů, kůlen a půd, abych si ten zázrak vyfotografoval, nevycházel jsem z úžasu. Puntičkářský minimalista by možná prohlásil, že použít pro snůšku odložených věcí slangový výraz patřící prvotně vykřičenému domu je v tomto případě laskavý eufemismus. Pro našince je to na první moment jako vstoupení do ráje. Oči těkají z jednoho zaprášeného předmětu na druhý a myšlenky ztrácejí schopnost se soustředit. Na fotkách je to vidět. I když jsem se balast kolem ústředního artefaktu pokusil odstranit, na vyfocení zajímavých detailů jsem zapomněl. Automat prý visel na stěně jednoho z domů v horní výstavné části ulice „Na Struze" v Trutnově a pravděpodobně skončí v nejbližší době v tamním Muzeu Podkrkonoší, takže se při nějaké příští tematické výstavě bude moci pokochat pohledem i široká veřejnost.

Technika sice od dob slávy podobných přístrojů značně pokročila a samoobslužná udělátka na zboží všeho druhu od automatů na žvýkačky, nápoje, cigarety, poštovní známky, jízdenky hromadné dopravy přes hrací a výherní nebo parkovací automaty až třeba po bankomaty nabušené složitou elektronikou mnohá hlava nebere. Princip však zůstává stejný: Zaplať - dostaneš. Přestože automaty nejsou nic nového pod sluncem a jejich pra, pra předchůdce existoval údajně ještě před narozením Krista ve starém Řecku jako Heronův dávkovač vody v chrámech a první vlaštovky hlásili různí vynálezci na celém světě i během 19. století, opravdový výrobní boom vypukl až v první polovině toho minulého. Kouzlo starých časů fascinuje znalce i neodborníky stále. Zubem času, nešetrným zacházením a korozí poznamenaná plechová skříň je popsaná reklamními nápisy v němčině. Nabízejí pohlednice dle vlastního výběru jeden kus za 10 haléřů. Otázkou zůstává, zda jde o desetník prvorepublikové měny nebo ještě z dob Rakouské monarchie. V německojazyčném Trutnově bylo možné obojí. Z volně přeloženého návodu. „Otáčejte klikou ve spodní části, dokud se ve skleněném okénku neobjeví požadovaná dopisnice, vhoďte do otvoru jednu minci 10 haléřů, vytáhněte rukojeť a pohlednice se vysune na levou stranu" - je zřejmé v čem je ten fígl. Pohlednice jsou uložené v zásobnících na nekonečném pásu a pomocí zrcátka se ukazují v okénku. Vybraný a zaplacený kus se vysune z boku. Jak prosté, milý Watsone!

Nepublikováno