Freiheit

Olinka, ta černovlasá okatá holka, miláček národa i můj zemřela. Jako kluk jsem v padesátých letech nebyl sám, kdo hltal na rozhlasových vlnách sporadické zprávy z letních olympijských her v Melbourne v roce 1956 odkud sympatická československá studentka medicíny a krátce i diskařka, dvojnásobná mistryně republiky v hodu diskem přijela pozlacená vítězstvím ve své disciplíně. S jedinou zlatou medailí pro ČSR podloženou olympijským rekordem 53,69 m započala i její obdivuhodná love story, když se dle názoru totalitních sportovních bafuňářů nepatřičně do sebe zamilovali s o rok starším americkým sportovním kladivářem Haroldem Connollym, rovněž zlatým olympijským medailistou z Melbourne. Minulost úspěšné basketbalistky, československé reprezentantky, která před pouhými dvěma lety na mistrovství Evropy v Bělehradě získala s družstvem žen stříbrnou medaili, znali jen opravdoví sportovní znalci. Po australském triumfu se rázem stala mediální hvězdou. Na umrněném českém písečku však ne nadlouho.

Říká se, že láska hory přenáší. Vztah zamilovaných atletů z „nepřátelských" částí rozděleného světa dokázal nabourat i železnou oponu. Přes všechna příkoří tehdejšího režimu se Olga za Connollyho v roce 1957 na Staroměstské radnici v Praze provdala. V popularitě tak vyšlapávala cestičku další sportovkyni s dojemným příběhem lásky, gymnastce Věře Čáslavské a její svatbě na olympiádě v Mexiku v roce 1968. Fikotovou režim zcela odepsal, takže se v roce 1960 legálně vystěhovala za manželem do USA, kde záhy získala státní občanství. Svůj nový domov téhož roku reprezentovala na letní olympiádě v Římě. A pak ještě v roce 1964 v Tokiu, 1968 v Mexiku a 1972 v Mnichově kde byla dokonce první vlajkonoškou americké výpravy narozenou mimo území Spojených států. Svou autobiografii nazvala Kruhy osudu. Symbolický kruh se uzavřel i nad jejím rekordem z první olympijské účasti, který překonala při té poslední. Ačkoli manželství, které tak romanticky začalo, skončilo nakonec rozvodem, ze všech čtyř dětí vyrostli úspěšní sportovci. Mark hrál košíkovou a boxoval, lehký atlet James závodil v hodu oštěpem a ve víceboji. Mejra byla profesionální hráčkou a následně trenérkou volejbalu a její sestra Nina si oblíbila gymnastiku. To všecko jsme se dozvídali jen ze střípků mezi řádky sportovních novin a časopisů cenzurou spoutané totalitní žurnalistiky. Usměvavou olympijskou vítězku s nezbytným talismanem na oficiální pohlednici vydalo nakladatelství Orbis v době celonárodní euforie nad jejím nečekaným úspěchem. Živé ohníčky v očích jí vydržely do požehnaného věku jako na fotografii. Ještě ji mám schovanou, Olinko.

Nepublikováno