Miliony let se na dně prvohorních moří ukládala zrníčka písku, než vznikl pevný kamenný sediment, užívaný odpradávna jako stavební kámen. Je docela pravděpodobné, že již začátkem 17. století začali zruční kameníci vysekávat z bloků pískovce vytěžených v některém z hořických lomů ozdobné patky ke sloupům podsíňových dřevěných domků pro městečka v širokém Podkrkonoší. Svoboda nad Úpou s podloubím v hlavní ulici i kolem trhového náměstí jistě nebyla výjimkou i přes několik zhoubných požárů. V roce 1571 shořelo celkem 16 domů a v roce 1599 celý střed města včetně radnice. Kámen naštěstí nehoří a jeho druhotné použití není vyloučeno. Vznik posledních historických domků s podloubím pod vysokou lomenicí čp. 47, 48, 49 a 50 na svobodském náměstí lze tak spolehlivě datovat až do doby po dalším velkém zaznamenaném požáru v roce 1684. Prostřední dva domky měly podle svědectví fotografií podobné ne-li totožné osmiboké kamenné patky pod nosnými sloupy štítů. Ta na snímku má hladký osmistěn až k hraně ozdobného fabionu vysoký stejně jako průměr mezi stěnami rovných 50 centimetrů. Každá obvodová plocha je široká 20 cm.
Třetí život jednoho kamene
Druhý život opracovaného šutru se nechá počítat na staletí. Nekompetencí tehdejšího zastupitelstva byly poslední zbytky historické dřevěné zástavby, ač chráněné památkovým ústavem nenávratně zdemolovány v polovině 60. let minulého století. Nepoužitelná stavební suť i ze současně bourané pekárny a hostince „U staré pošty" skončila na obecní skládce mezi silnicí do Janských Lázní a Janským potokem v těsné blízkosti lázeňského Císařského pramene. Dnes je prostor zastavěn bytovými domy, střediskem VaK a Alzheimer centrem. Při pozdější likvidaci skládky si jednu nalezenou neporušenou kamennou patku odvezl jistý nenechavý majitel nového domku na Sluneční stráni a umístil ji na zahradě jako solitérní sedátko s výhledem na současnou věž Stezky korunami stromů v Janských Lázních na západním horizontu. Také třetí metamorfóza jednoho a téhož kusu kamene trvá už několik desetiletí. A třeba z něj někdy v budoucnu bude decentní staromilský podstavec pod nějakého dobového bůžka vytištěného 3D tiskárnou.
Nepublikováno