Tentokrát zubaté čili po sekyrkách pily. Tady musím vzpomenout na oblíbenou průpovídku mého dědy, kterou nás vyjukané vnoučky při prázdninovém řezání palivového dřeva na zimu vždycky rozesmál. Pokaždé když odložil svou stařičkou obloukovku s ohmataným dřevěným obloukem a šel si ke studánce pro dalšího vychlazeného lahváče děčínské tmavé sedmičky z Podmokel, potutelně procedil pod vousy - ty jsi pila? Tak teď jsme na řadě my. Dlouho jsme se ségrou věřili i bajce, jak kdysi v mládí propil zděděný zámek, mlýn a pilu a tahle je jediná, která mu zbyla. U nás na chalupě se jich najde přece jen o něco víc. I tak je to snůška velmi omezená a jednostranná odkazující na původní řemeslo majitele s historickými nástroji z dílny tátovy i tchánovy. Některé se už dokonce blýskly v předešlých dílech seriálu. I současní senioři z generace kutilů, kteří se na přelomu století ještě stihli vybavit náhlou záplavou technických udělátek s vestavěným akumulátorem, se nad některými kousky s opovržením ušklíbnou. Natož současná mládež nemající ani tušení k čemu by ty ozubené plechy asi tak mohly sloužit a musí si to vygooglovat. S údivem se mladí nemakačenkové a budoucí ajťáci mohou dovědět, že většina se stále vyrábí. Jen s vylepšeným dizajnem z odlehčených materiálů s vědecky vypočítanou ergonomií rukojetí od kterých má člověk mozoly dřív než od těch starých dřevěných. Nevěřím, že by to někoho mohlo vážně zajímat, ale pro osvěžení vlastní paměti se jim podívám na zoubek.
Podle počtu vylámaných zubů soudím, že ta největší je i nejstarší. Dvoumužná břichatka zvaná kapr pro dva statné dřevorubce je opravdová archeologická vykopávka z Pece pod Sněžkou a slouží už jen jako dekorace. Zato po šikovné nevelké dřevěné truhlářské rámovce s napínacím motouzem sáhnu pokaždé, když mám chuť něco přeříznout. Pilek čepovek rovných, patentních s vyměnitelnými listy, s vyhnutou překlápěcí rukojetí umožňující pravostranné i levostranné řezání a díky jemnému ozubení i přesnou práci není nikdy dost. Robustnější zářezky se širším listem a zpevněným hřbetem určené k příčnému řezání dřeva často pod úhlem v pokosnici v domácí dílně většiny laiků moc uplatnění nenajdou. Zcela je nahradí praktická ocaska alias fuchsswanz dialektem starých mistrů, všestranná pila k řezání většiny plošných materiálů užívaných v dnešním dřevozpracujícím průmyslu. Ten „liščí ocas" si kdysi přinášeli vandrovní tovaryši z Vídně, kde složit mistrovskou zkoušku patřívalo za starého mocnářství k dobrému tónu. Svlakovky poznal podle neobvyklého zvláštního tvaru každý rozkoukaný začínající učedník, aniž by věděl, co se s nimi při svlakování dřevěných spárovek vlastně řeže. Nebudu to rozvádět, protože uměním svlakovat, i když je k tomu nezbytně potřeba také kocour, dnes už žádnou modelínu nikdo neoslní. Puritánská korektnost pronikla už i do řemeslného názvosloví a úzká pilka na vyřezávání otvorů zvaná po staletí zlodějkou se dnes nabízí jako děrovka. Přesto, i kdyby měla sebeergonomičtější umělohmotnou rukojeť sáhne radši každý po elektrické přímočaré pilce. Naprosto specifické jsou dýhořezky. Nebo snad někdo zná pošuka, který si doma na koleně slepuje dýhové sesazenky? Ale nostalgie je nostalgie. Ruční pilky na železo se konstrukčně nemění a znám hodně zámečnických nemehel, co při každém odření kloubků na prstech posílají do pekel jejich neznámého vynálezce. Ty moderní s posouváním pilového plátku jsou zas na známé dvě věci. Všestranná jednoruční kovová obloukovka je oblíbeným nástrojem sadařů a chalupářů. Nejmenší zubaté mršky s červenými hefty jsou vypůjčené z dětské sady „opravdického" nářadí a nástrojů pro malé truhláříčky. Každý, kdo není barvoslepý, pozná, že další výraz z fachmanského slangu heft znamená držadlo, madlo, rukojeť nebo i gumovou návlečku třeba na řídítka a nenechá se obluzovat internetovými slovníky podsouvajícími výklad jako svazek básní. Ozubené kolečko vpravo nahoře je jen miniaturní pilový kotouček k miniaturní cirkulárce použité pouze jako estetická výplň prázdné plochy místo obvyklého smajlíka. Kdo si tipnul správně aspoň jedenáct typů pil seskupených na následujícím panelu má u mě za jedna a jako bonus může přeříznout cokoliv podle své libosti.
Nepublikováno