Freiheit

Přestože prý existuje současná pětitisícová bankovka s podobiznou prvního presidenta ČSR Tomáše Garrigue Masaryka, každý ji nejspíš v peněžence běžně nenosí. Já osobně jsem se až donedávna domníval, že nejvyšší korunový nominál současnosti je líbivá papírová dvoutisícovka s Emou Destinovou. Bankovek v hodnotě 5000 korun bylo ale v historii samostatné československé a později české měny dokonce vícero. Ta úplně první ze série státovek I. emise vydaná 15. 4. 1919 v převážně červené barvě kopírovala na lícní straně modrou tisícikorunu Rakousko - uherské banky z 2. ledna 1902. V době Rašínovy odluky korunové měny nově vzniklého Československa od platidel Monarchie okolkovaná čs. kolkem platila ještě krátce po první světové válce. Rakouská tisícovka s kolkem i bez není mezi sběrateli notafilií žádná extra velká vzácnost. Má-li ale někdo z vás v krabici po dědečkovi červených 5000 korun, tak gratuluji. Možná o tom ani nevíte, že jste milionářem. Neradujte se předčasně, dřív než se podíváte. Je to pravděpodobné asi jako by vás na koncertě Talichova kvarteta sežral žralok. Uvedená státovka, jejíž zdařilou kopii lze spatřit na obrázku je totiž nejdražším papírovým platidlem v celé československé historii. Naposledy byla vydražena za víc než 12 milionů Kč. Dlouho se tradovalo, že je mezi sběrateli známých pouze sedm doložených kusů. S připočítáním sbírek institucí, muzeí a bank stoupl počet na dvojnásobek. V současné době se uvádí, že celosvětově je evidováno 38 exemplářů. Z toho pouze jediný neperforovaný, většinou v majetku právnických osob. Nepočítaje řadu dobových padělků i pozdějších falsifikátů ke škodě sběratelů, jejichž počet přesahuje více než čtyři stovky.

Ve starší odborné literatuře se uvádí, že výtvarný návrh zhotovil neznámý autor z ateliéru tiskárny, kterou byla jen tak mimochodem Druckerei für Wertpapiere ve Vídni. Neúnavní badatelé však vypátrali, že na použitém secesním portrétu mladé ženy není císařovna „Sisi" jak se dlouho šeptem šířilo, ale rakouská operní subreta Mina Wiesmüller (1881 - 1942). Jeho autorem je její manžel rakouský secesní malíř, grafik a jevištní výtvarník Heinrich Lefler (7. listopadu 1863 - 14. března 1919). Působil nejen ve Vídeňské státní opeře, ale byl až do roku 1910 i profesorem na Akademii. Jako ilustrátor pohádek Johanna Karla Augusta Musäuse měl však k mé smůle o Rübezahlovi představy velmi naivní. Na návrhu lícní strany rakouské tisícikorunové bankovky spolupracoval s Leflerem jeho vrstevník rodák z Jablonce nad Nisou Rudolf Rössler (28. dubna 1864 - 16. října 1934 ve Vídni) profesor na vídeňské Vysoké škole uměleckoprůmyslové autor velkolepých žánrových scén. Předlohu ryl akademický malíř a rytec z rakouské Státní tiskárny cenin proslavený především jako tvůrce poštovních známek Ferdinand Schirnböck (27. srpna 1859 - 16. září 1930). Vedle jmenovaných pěvkyň, Emy Destinové a Miny Weismüller - Leflerové rád uvedu do třetice, aby to bylo genderově vyvážené s autory ještě jednu operní zpěvačku a filmovou herečku stojící modelem pro výzdobu bankovek. Mistr Max Švabinský portrétoval prý pro alegorii Republiky na Československou stokorunu z roku 1931, která byla později s přetiskem použita i pro Slovenský štát a znovu ještě po roce 1945 pro celou ČSR českou divu působící mnoho sezón v Metropolitní opeře v New Yorku Jarmilu Novotnou (23. září 1907 - 9. února 1994) s frygickou čapkou na hlavě. Přepracovaný portrét bez republikánského symbolu byl použit také na protektorátní padesátikorunu v roce 1940. Kdo by snad toužil po zajímavém sběratelském bonbónku pod stromeček, může si napsat Ježíškovi o repliku naší nejcennější pětitisícovky z ryzího zlata 999/1000 vydanou k 100. výročí samostatné československé měny s dokonale věrným kolorováním Národní Pokladnicí včetně Certifikátu autentičnosti.

Nepublikováno