V Rakouském státním archivu ve Vídni [1] se mi s pomocí tamějšího kolegy Petera Ratha, podařilo vypátrat málo známou grafickou podobu erbu rytíře Hieronyma von Rotha, v letech 1864 - 1873 úřadujícího starosty města Trutnova. Jeho příběh z prusko-rakouské války v roce 1866, dramatické zatčení společně s dalšími 18 spoluobčany 27. června, osmdesát dní krutého věznění v Hlohově a slavnostní návrat po propuštění [2] na přímluvu generála Gablenze, [3] je díky tradičním oslavám jediného rakouského vítězství v této válce právě v bitvě u Trutnova, dodnes živý a zasvěcenému publiku všeobecně znám. [4] Na základě útrap z vězení a hrdinného postoje byl starosta Roth, ani ne týden po návratu na svobodu, 18. 9. 1866 aklamačním hlasováním všech 22 členů obecního výboru slavnostně jmenován čestným občanem města Trutnova [5] a následně i mnoha dalších míst v regionu. [6] Císař Františk Josef I. mu za prokázanou statečnost a loajální postoj k monarchii udělil vysoké rakousko-uherské vyznamenání, řád Železné koruny III. třídy a císařským diplomem z 24. 3. 1867 vystaveným ve Vídni, jej povýšil do rytířského stavu s uvedeným erbem. Popis erbu - v černo-červeně polceném štítě, heraldicky vpravo zlatý korintský sloup, vlevo svěšený černo-stříbrně dělený řetěz s pěti články a s okovy na obou koncích. Dva korunované turnajské helmy: 1. klenotem černá rozepjatá orlí křídla a mezi nimi sloup jako ve štítě; přikrývadla černo-zlatá; 2. klenotem rozepjatá orlí křídla červené barvy, příčně okovy jako ve štítě; přikrývadla červeno-stříbrná [7] - publikovaný v ročence německého Krkonošského spolku v roce 1927 [8], shodný s popisem ve vídeňském archivu, se s barevným vyobrazením v některých detailech rozchází (levá pokrývadla jsou červeno-zlatá, nikoliv stříbrná, taktéž řetěz s okovy, jak na štítě, tak v klenotu, je černo-zlatý). Publikováním tohoto v regionu téměř neznámého nebo zapomenutého erbu bych rád přispěl k rozšíření znalostí o jednom z význačných občanů města Trutnova v minulosti.
Neznámý erb trutnovského starosty JUDr. Hieronyma Rotha
Hieronymus Roth se narodil 4. 5. 1826 ve Vilémově na Chomutovsku. [9] Studoval práva na univerzitě v Praze. V revolučním roce 1848 byl zástupcem starosty výboru německých studentů a stál u založení Německé studentské čítárny. V roce 1853 vykonával praxi u Zemského soudu v Praze, kde v tomtéž roce obhájil doktorát práv. Spolu s Dr. Schmeykalem založili v Praze roku 1854 Německé kasino, kde čerstvý JUDr. Roth jistý čas řediteloval. V letech 1863 - 1870 působil jako advokát v Trutnově, od roku 1864 jako starosta města. 1863 - 1866 byl zemským poslancem za venkovský obvod Trutnov, Hostinné, Maršov a Žacléř, roku 1867 za městský obvod Trutnov, Broumov, Police nad Metují. V letech 1864 - 1869 zasedal jako poslanec na říšské radě. Byl nejen literárně činný, [10] nevyhýbal se ani ekonomickým aktivitám v regionu. S obchodníkem Stefanem Kopperem a MUDr. Josefem Franke se např. na základě stanov ze dne 1. 11. 1864 stali hlavními společníky nově založené Libečské přádelny lnu ve Voletinách, disponující vloženým kapitálem 250 000 zl., odkud rytíř von Roth vystoupil až v roce 1887. [11] Od roku 1873 žil na svém statku Eichberg v Ober Rohrbachu u Kroneuburgu v Rakousku, kde se rovněž politicky angažoval v obecní radě. Významná postavení zaujímali v té době i oba jeho synové: Karel byl policejním komisařem ve Vídni a Otto okresním soudcem ve Floridsdorfu. Když 12. 12. 1897 zemřel, visel černý prapor i na trutnovské radnici a smutečního rekviem v arciděkanském kostele se vedle obecních zastupitelů zúčastnila nevídaně početná místní honorace. [12] Dekáda jeho působení v čele města Trutnova si toto malé připomenutí jistě zaslouží.
[1] Österreichisches Staatsarchiv Vídeň, Verwaltungsarchiv (Adelsarchiv) - povýšení JUDr. Hieronyma Rotha do rytířského stavu
[2] Josef Demuth: Trautenauer Bezirkskunde, Trutnov 1901, str. 322-333
[3] Město Trutnov: Gablenz - trutnovská legenda, Trutnov 2005, str. 7
[4] Antonín Just: Trutnov známý neznámý, Trutnov 1991, str. 185-188
[5] SokA Trutnov, Archiv města Trutnova, Kn 15 str. 314
[6] Svoboda nad Úpou např.: 21. 4. 1867
[7] Český blason PhDr. Karel Müller, Zemský archiv v Opavě
[8] Anton Ressel: Verdiente Männer aus Ostböhmen als Wappenwerber, Jahrbuch des Deutschen Riesengebirgsvereines (Sitz Hohenelbe) 1927, 16. roč., str. 24-47
[9] Marie Lišková: Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách v letech 1861 - 1913; SÚA Praha 1994, str. 259
[10] Hieronymus Roth: Achtzig Tage in preussicher Gefangenschaft und das Treffen bei Trautenau am 27. Juni 1866, Trutnov
[11] Bohumír Smutný: Libečská přádelna lnu v letech 1865 - 1945; Šest studií k dějinám lnářství na Trutnovsku (Lnářský průmysl - Příspěvky k dějinám. Supplementum 3), Trutnov 1983, str. 43-53
[12] SokA Trutnov, Trautenauer Zeitung 1867 č. 51, str. 2
In: Sborník příspěvků k 85. narozeninám Antonína Justa, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Státní okresní archiv v Trutnově, 2006