Freiheit

V posledních letech se na internetovém trhu s uměním objevilo několik nabídek bronzových odlitků téže plastiky býka, připisované Bohumilu Kafkovi, z umělecké slévárny Franty Anýže v Praze. Dva artefakty jsem měl možnost vidět in natura na vlastní oči. Strohé popisy galeristů se v detailech liší, stejně jako udávaná cena. Tu však ponechme stranou. Pro srovnání cituji:

1. Bronzová plastika ze začátku 20. století (kolem r. 1910), autor: Bohumil Kafka, značeno uprostřed:     "B. Kafka" a dále litecká značka: "Anýž Praha",
dubový sokl + dubový stojan, výška sochy 30 cm, se soklem 35 cm

http://www.galerie-linea.cz/bohumil-kafka-byk-p-336.html

2. Bronz, původní dřevěný sokl se štítkem, výška 30 cm, se soklem 35 cm, značeno uprostřed  -  B. Kafka, lil Franta Anýž Praha, datace okolo roku 1910.

http://www.arcimboldo.cz/cs/aukce/ceske-vytvarne-umeni-2/katalog/501/byk/

3. Schwantner Emil (1890 - 1956). Zuřící býk. Bronzová plastika, výška 36 cm, délka 61cm na původním dřevěném soklu, zn. B. Kafka? lil - Anýž Praha, datace neuvedena.

http://www.art-centrum.cz/primy-prodej/15

4. „Taurus" by Kafka. Rozmer 31 x 56 cm.

http://starozitnosti.bazar.sk/5847810-predam-sochu-bronz-taurus-by-kafka

Výmluvnější jsou však připojené fotografie. I úplný laik vidí jistou podobnost a nebýt zavádějících udávaných rozměrů je více než zřejmé, že jsou pořízeny z jednoho a téhož modelu. U jednoho popisu však v tomto kontextu celkem nelogicky vstupuje do hry jméno regionálního německého umělce Emila Schwantnera z Trutnova, jehož totožná dřevěná plastika přibližně stejných rozměrů, známá jako Zuřící býk (v originále Ein Rasender Büffel) byla publikována jako součást inzerátu na Schwantnerův atelier v Trutnově v knize Das Riesengebirge 1933 a je umělcem signovaná a datovaná rokem 1929 dodnes uložena v depositáři trutnovského Muzea Podkrkonoší. Tady něco nehraje. Jakoby někdo opisoval. Rozřešení rád ponechám kunsthistorikům. Přibližme si jen některá základní fakta. Oba umělci jsou všeobecně známí a na internetu lze najít dostatek odkazů. O něco starší a slavnější Bohumil Kafka (1878 - 1942) i Emil Schwantner (1890 - 1956) prošli v různém období školením u prof. Josefa Václava Myslbeka, oba úspěšně působili několik let v cizině a oba vytvořili početnou kolekci zvířecích plastik. Kafkovým nejznámějším dílem je jezdecká socha Jana Žižky před Národním památníkem na pražském Vítkově, mezi Schwantnerova stěžejní díla lze jistě zařadit nacisty zničený pomník obětem I. světové války nazvaný Tanec smrti v trutnovském parku. Oba si během tvorby vytvořili poměrně charakteristický rukopis. Z toho Kafkova se uvedená plastika býka dle mého soudu dost vymyká. Vyražená signatura i s uvedením litecké dílny, zdvojená navíc ještě štítkem se jménem na soklu, je však neoddiskutovatelná. Pro srovnání je užitečné si prohlédnout Kafkova býka z roku 1908. Žádné podobné rysy nenese ani jeho býk ve zvěrokruhu ve dvoraně pražského Paláce Adria. To Emil Schwantner s motivem téhož zvířete pracoval ještě mnohokrát. Jeho životopisec Erwin Schön v dosud jediném souborném soupisu „Emil Schwantner - Der Bildhauer aus dem Riesengebirge" z roku 1980 uvádí dnes bohužel nezvěstnou podobnou bronzovou figuru, od které existuje v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově patinovaný sádrový odlitek. Shodnou modelaci mají i Schwantnerovy variace na Únos Evropy. Dvě fotografie sádrových odlitků je možno vidět v Krkonošském muzeu v Marktoberdorfu.

Nepublikováno

Problémem se v roce 2015 nově zabývá závěrečná práce Leony Pendrákové z Rudolfinské akademie Asociace starožitníků, o. s.