Pyrolit braun, super pyrolit, nigrit, stratit? Nic? Tak co třeba fayence nebo englisch porzellan? Přihořívá? Nebudu napínat, jde o vypálené zkušební vzorky různých směsí vypalovacích materiálů z bývalé porcelánky v Kovarech v polském podhůří Krkonoš z dob kdy ji vlastnil německý koncern Rauschert. Pro našince je dávno zaniklá továrnička zprovozněná v roce 1871 zajímavá především osobou svého zakladatele. Heinrich Pohl, jeden z bratří Pohlů, podnikajících ve výrobě různých druhů keramiky i porcelánu na mnoha místech Čech i tehdejšího Slezska, stejně jako již jejich otec Josef, totiž založil v roce 1878 i známou a dosud existující továrnu na porcelán v Žacléři. Což je od nás ze Svobody nad Úpou přes Rýchorský hřeben doslova jen pár kroků. Přesně tolik, kolik se jich vejde do tuctu (kilometrů).
Co je to?
Přestože měly oba původně rodinné podniky na obou stranách zemské hranice víceméně shodný výrobní sortiment se sázkou na stále žádanější elektrotechnické zboží, jejich osudy se diametrálně liší. Zatímco v Žacléři se vstupem do 20. století začal nový majitel Theodor Pohl se světáckým rozhledem velkoryse budovat moderní výkonnou linku na širokou škálu porcelánových výrobků, jeho podstatně starší a konzervativní bratr Heinrich v Kovarech starosvětsky setrvával u tradičních postupů i vzorů. Je to patrné při porovnání především vedlejší produkce figurálního porcelánu, v podstatě pouťového a upomínkového artiklu, kterého se dodnes zachovalo poměrně dost. Nejspíš měli v Žacléři i větší štěstí na modeléry, vždyť pro ně tvořil i odchovanec Emil Schwantner, umělec značného renomé. Kovarské výrobky vykazují jistou provinčnost. Dědicové po Heinrichově smrti v druhém roce I. světové války majetek záhy probendili. V roce 1929 koupil veškeré provozy podnikatel Paul Rauschert z Durynska, aby je zmodernizoval a s výrobou technického porcelánu přivedl k novému rozkvětu, ještě podpořenému orientací na zbrojní průmysl ve válce. Po ní převzal vyrabovanou továrnu polský stát. Na čas zde byla obnovena výroba, která zanikla v padesátých letech. Převážná část porcelánky byla zbořena a prostranství zvolna zarůstá křovím. Firma Keramtech v Žacléři naopak úspěšně kráčí ve stopách svých předchůdců a řadí se k předním výrobcům technické a slévárenské keramiky. „Hledači" v okolí obou porcelánek stále nacházejí zajímavé a mnohdy téměř totožné porcelánové střepy vyvážené kdysi na skládky a do cest. Záhadné různobarevné kapsle s glazurou i bez jako je ta na snímku, však můžete s notnou dávkou štěstí najít pouze v Kovarech.
Nepublikováno