Freiheit

Odstrašující příklad, kam až může dospět nepovedená privatizace objektů někdejšího ROH, je denně na očích téměř uprostřed Janských Lázní. Kdysi známá a navštěvovaná zotavovna s době poplatným názvem Rudá hvězda, již drahně let vybydlená, chátrá a prorůstá křovím. Tak ji na svých toulkách krajinou zachytil letos koncem března svobodský dokumentarista Alois Miláček. Ponechme stranou spekulativní záměry majitele, které se na lukrativním místě v intravilánu perspektivního horského střediska přímo nabízejí, a povězme si něco o šťastnějších letech výstavné dřevěné budovy, známé v dávnější minulosti jako vila Walzel. Krátce po skončení bojů prusko - rakouské války na Trutnovsku, si v rozvíjejícím se lázeňském sídlišti, které se roku 1867 osamostatnilo od Svobody nad Úpou, postavila honosnou vilu s číslem 48 rodina textilního magnáta Klemense Walzela, honosící se od roku 1873 dědičným šlechtickým titulem rytíři von Wiesentreu. Klemens byl jedním z hlavních iniciátorů postavení místního katolického kostela a osobně daroval do věže čtyři zvony, vysvěcené pražským arcibiskupem hrabětem Schönbornem v létě 1885. Spolu s významnými regionálními podnikateli Wihardem, Steffanem, Faltisem, Haasem, Duncanem, Piettem a dalšími přispěli v počátcích rozmachu samosprávné obce výstavbou svých architektonicky zajímavých vil k pestrému koloritu lázní.

Ve statistickém přehledu domů v letech krátce před Velkou válkou 1914 - 1918 je jako majitel vily uveden rytíř Maxmilian Walzel von Wiesentreu. Později zde pobývali jeho dědicové. Mezi ně lze počítat i prvního manžela Piettovy milované dcery Rosy Piette - Rivage, Klemense Walzela ml. a jejich potomky. Dobře víme, jak to dopadlo po druhé světové válce. S nájezdem „komančů" začaly hory patřit pracujícím a budovy, které nezabral podnik Československé státní lázně, spadly do klína Ústřední radě odborů. Ani jedna z organizací se během následujících let nechovala jako dobrý hospodář. Lázeňské centrum rozkvetlo v posledních letech do krásy. Walzelova vila měla smůlu a nepomohl jí ani přechod na tržní hospodářství po sametovém úleku z převratných změn v roce 1989. Dědicové slavného podnikatelského rodu žijí dnes rozptýleni ve světě. Ti, kteří chátrající rodinnou chloubu před několika lety navštívili, neskrývali smutek a rozčarování.

Nepublikováno