Freiheit

Když jsem před šesti lety v časopisu Veselý výlet v článku nazvaném Schwarzenbergové pod Schwarzenbergem psal o posledním zmizelém mezníku vlčického panství s erbem tehdejších pozemkových majitelů Schwarzenbergů, dochovaného na území Janských Lázní, který se zakrátko objevil ve sbírce podobných hraničních kamenů v zámeckém parku Lázní Bělohrad, dovolil jsem si s notnou dávkou optimismu zavěštit, že se kámen jednou do Janských Lázní zase vrátí. Netrvalo to ani tak dlouho a mezník, který jsme tenkrát s vydavatelem časopisu Pavlem Klimešem u zámku v Bělohradě vyfotografovali s chybnou popiskou jako Schaffgotschský, je zpět.

Předcházela tomu jistě složitá zákulisní jednání a všem jednotlivým aktérům patří dík. Přestože vím, kdo byl iniciátorem a hybnou pákou konečné dohody, nebudu vyzdvihovat zásluhy jednotlivců a omezím se na řeč úředních listin, jak je nabízí internet. Jednohlasně schváleným usnesením rady města Janské Lázně č. R 375/34/16 ze zasedání dne 18. 5. 2016 byla podána oficiální žádost o navrácení uvedeného mezníku z roku 1752, jehož historické umístění v lokalitě Čistecký Bolkov je nevyvratitelně doložené. Rada města Lázně Bělohrad na svém zasedání 25. 5. 2016 rovněž jednohlasně schválila usnesení č. 29/9/2016/RM o věnování mezníku do Janských Lázní. Ponechme stranou významové žonglování se slovíčky vrácení a věnování. Je nutno především ocenit velkorysost starosty i celé rady učinit vstřícné gesto k nápravě skutků dávno minulých. Díky všem zúčastněným mohla být působivá kamenická práce s dominujícím rodovým znakem Schwarzenbergů, ozdobeným knížecí korunou a řádem zlatého rouna znovu osazena, tentokrát téměř v janskolázeňském centru v nově zřízeném parčíku na místě zaniklého vyhlášeného podniku Bílý kříž. Stalo se tak při letošním tradičním zahájení lázeňské sezóny v sobotu 4. června 2016 za účasti potomka slavného rodu, politika a poslance PČR Karla Schwarzenberga, který zde slavnostně zasadil mladý javor. Je to vlastně dvojí návrat - návrat kamene s historickým příběhem i představitele rodu, který se v dávných dějinách lázeňského města zasloužil v nemalé míře o jeho rozkvět a prosperitu. Začátek června není pro zahájení sezóny spojené se svěcením pramene zvolen náhodou. Podle pověsti objevil léčivý pramen pod Černou horou v Krkonoších zbrojnoš Jan z družiny Albrechta z Trautenbergu údajně právě 6. června 1006. Bájné zkazky o vzniku lázeňských míst se podobají jako vejce vejci a kolují u nás i v cizině. Tuto poprvé zaznamenal trutnovský kronikář Simon Hüttel teprve v 16. století. Nad faktem, že pořadatelé uvádějí zcela oficiálně letošní oslavy jako 1010. výročí, musí skeptický historik při vědomí, že v té době se v okolních neprostupných hvozdech proháněli medvědi, jen blahosklonně přivřít oči. Svět chce být klamán a celá akce je tak marketingově určitě prodejnější. Svědčí o tom každoročně stoupající davy návštěvníků i zájem účinkujících umělců v doprovodném kulturním programu. Letos bylo jistě i díky krásnému počasí lidí doslova jako o pouti. Průběh celodenních slavností pohotově zdokumentoval a zveřejnil na stránkách http://pakr.webnode.cz/ fotograf Pavel Křivka.

In.: Krkonoše - Jizerské hory 7/2016