Tak velký Měsíc v úplňku jako dnes 14. listopadu 2016 současní skoro sedmdesátníci v životě ještě neviděli. A nejspíš už ani neuvidí. Podobný úkaz se na noční obloze zjevil v roce 1948 a další je očekáván až v roce 2034. Superúplněk je specifický jev a nastává, když se věčný souputník Země na své eliptické dráze mateřské planetě co nejvíc přiblíží. V okamžiku jeho největší jasnosti v 13:52 SEČ by měl být od Země vzdálený 356.509 kilometrů. Pouhým okem to sice příliš znát není, jen noc se při jasné obloze zdá jasnější. Při porovnání fotografií jiných úplňků během roku je však rozdíl docela markantní. Přestože při kolmém osvětlení Sluncem v této fázi chybí zajímavé stínování měsíčního povrchu, nenechají si profesionální astronomové ani tisíce amatérských fotografů napříč světadíly neobvyklý úkaz uniknout. Toužebně jej vyhlížejí i surfaři v přímořských oblastech, protože superúplněk slibuje silnější příliv a tím i větší vlny a v neposlední řadě prý i vlkodlaci, kteří na sebe právě při úplňku, kdy je Sluncem ozářena celá přivrácená měsíční polokoule, berou zvířecí podobu. Ze své výhodné pozorovatelny, odkud má východní obzor jako na dlani, nafotil oranžový lampion na černočerné obloze nad horizontem Rýchor v té době naštěstí bez oblačnosti, svobodský mág Pepa Čermák. Kdyby byl autorem snímku někdo jiný, asi bych zapochyboval, jestli to není jen zručný trik s klasickou stowattovou mléčnou žárovkou, pocákanou při malování a kusem černého papíru.
Nepublikováno