První velká poválečná motoristická událost se startem na svobodském náměstí byl nepochybně „Krkonošský rychlostní automobilový a motocyklový závod do vrchu" na trati Svoboda nad Úpou - Janské Lázně - Černá hora, pořádaný tehdy čilou pobočkou Autoklubu Republiky Československé v Trutnově ve znamení tří sedmiček 27. 7. 1947. Podrobnější zprávu o jeho průběhu přinesly v retrospektivě místní noviny Svoboda fórum číslo 764 v roce 2013. Vedle propagačních pohlednic z ateliéru trutnovského výtvarníka Karla Kratochvíla byla publikována i poměrně málo známá vkusná plaketa pro účastníky závodu z renomované pražské rytecké dílny a ražebny Pichl, zhotovená pravděpodobně rovněž podle Kratochvílova ideového návrhu. Tehdy se autor spokojil pouhým konstatováním o její existenci. Teprve nedávná nabídka sběratelsky zajímavé regionální památky na internetovém aukčním portálu Aukro znovu vzbudila v zasvěcených kruzích intenzitu zájmu. Nepatrná plaketka o rozměrech 5,5 x 4,5 cm, sice bez původní etue, zato se směšnou vyvolávací cenou se však k údivu nejen prodávajícího s mnoha koupěchtivými zájemci nesetkala. Dost možná i proto, že v popisu nebyl výrobce uveden. Ražebna svou produkci většinou značila, mnohdy však velmi nenápadně, takže signatura mohla snadno uniknout pozornosti jako v tomto případě. Při několikanásobném zvětšení lze i bez brýlí přečíst v růžku pod zadním kolem stylizovaného závodního automobilu jasný strohý název firmy PICHL.
Ražebna Pichl
Podnik na výrobu kaučukových razítek, na jejichž vynálezu se podílel, založil v roce 1869 rodilý Pražák a vyučený chemik Ivan Bojislav Pichl (1850 - 1923). V roce 1885 zakoupil ryteckou dílnu Jana Kvasničky v Celetné ulici 33 a rozšířil závod o kovorytectví a ražebnu. „Kutnohorský mincverk" - rekonstrukce středověké mincovny instalované o deset let později na Národopisné výstavě v Praze, odkud si návštěvníci odnášeli zážitky z názorné ukázky ražby historických mincí, byla pro Pichlovu ražebnu s honosným názvem „Monetaria Pragensis" vstupenkou do širšího povědomí. Pestrý sortiment, z něhož vstoupily ve všeobecnou známost hlavně ražené odznaky, medaile, plakety, účelové známky (především chmelové) a další příležitostné ražby je dnes vyhledávaným artiklem sběratelů. Již v době Rakouska - Uherska byly vysoce ceněny hlavně medaile, za které císař poctil majitele několika řády a vyznamenáními a jmenoval ho císařským radou. (Zkušení notafilisté jistě znají i zajímavou perličku z Pichlova pestrého života. Po vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918 byl Pichl pověřen dohledem nad technickou stránkou kolkování bankovek při měnové reformě ministra Rašína). V roce 1910 Pichl přestěhoval ražebnu do uvolněných prostor restaurace Pod Letnou, pronajatých od pražské obce. V důsledku demolice budovy, později zvané též „V Pichlovně", v souvislosti s budováním komunikace v polovině 30. let minulého století byla firma, vedená v obchodním rejstříku jako Rytecký ústav I. B. Pichl a řízená po smrti zakladatele společníky ing. Karlem Mertou, Václavem Švermou a Janem Kouřilem ml. přemístěna do Letohradské ulice číslo 10 v tehdejší Praze 7, kde přečkala válku. Po neslavném únorovém vítězství proletariátu v roce 1948 byla znárodněna a začleněna do výrobního družstva Znak s celostátní působností. Trutnovským regionálním ražbám se signaturou I. B. Pichl vévodí honosná portrétní medaile puncovaná na hraně pražským starožitníkem a sběratelem Chaurou, věnovaná hrdinství Dr. Malého při zachránění 42 životů za katastrofální povodně v roce 1897. Ale to už jen opravdu mimochodem a na okraj pro ujištění nového majitele zobrazené plakety, že nakoupil dobře.
Nepublikováno