Freiheit

V polském tkalcovském muzeu („Muzeum Tkactwa") v Kamenné Hoře je od 21. října 2017 instalovaná velkolepá souborná výstava nazvaná „Krkonoše v obrazech Friedricha Iwana" věnovaná polovině století od umělcova skonu. Na 300 prací, olejů, akvarelů i leptů představujících především výhledy na Krkonoše po obou stranách státní hranice, hřebeny i jednotlivé boudy, hlavně v zimě, ale i města v širším okolí je největší známou prezentací děl tohoto plodného umělce shromážděných na jednom místě. Jednotlivé exponáty i celé soubory zapůjčily vedle vlastních sbírek tkalcovského muzea další věhlasné instituce jako např. Muzeum Haus Schlesien - Königswinter v Německu, Národní muzeum ve Vratislavi, Muzeum Krkonoš v Jelení Hoře, Krkonošské muzeum ve Vrchlabí a řada soukromých majitelů. Pro sběratele historických pohlednic Krkonoš jsou mnohé náměty důvěrně známé, protože před lety vycházely ve vysokých nákladech a byly velmi oblíbené. Na internetových aukcích i ve větších antikvariátech v polském příhraničí se stále ještě dají sehnat autorské grafické listy s nevšední poetikou v Iwanově mistrném provedení. Typickou komorní grafiku o rozměrech tiskové desky 10 x 8 cm s idylickým detailem z českého podhůří Sněžky vylovil kdysi ze svého tajemného batohu při zastávce z nějakého horského vandru v maršovské Rýchorce sběratel, tulák a pábitel „Šedý vlk" Jarda Hofman. Na nějakých hodnotách nikdy nelpěl a rád mi ji za jeden velký rumíček přenechal.

Friedrich Iwan se narodil 8. srpna 1889 v tehdejším slezském Landeshutu, jak se dnešní Kamenná Hora jmenovala, do rodiny kariérního zaměstnance a později ředitele textilní firmy Mathner & Frahne. Po ukončení školní docházky navštěvoval v letech 1903 - 1908 Královskou školu umění a poté Akademii výtvarných umění ve Vratislavi v krajinářské třídě profesora Carla Ernsta Morgensterna. Zde se zamiloval do naturalistického zobrazování Krkonoš, kde strávil s ostatními studenty celý letní semestr v plenéru. Při následném studiu historie umění, malířství a uměleckých řemesel od roku 1910 až do začátku světové války v Berlíně - Charlotenburgu u Hanse Meyera se blíže seznámil s grafickou technikou leptu. Fascinovaly jej především barvy a důsledně pracoval na zdokonalení barevného leptu z jedné tiskařské desky. Rytecký fortel získával v tiskárně W. Brauna v Postupimi. Z Velké války, kterou strávil na frontě, se vrátil raněný do Berlína, kde se v roce 1921 oženil a s manželkou se přestěhoval do Krkonoš. Zabydleli se v osadě Wilcza Poręba na předměstí Karpacze se Sněžkou na dohled. Zde kolem sebe v roce 1922 shromáždil přátele ze studií ve Vratislavi v Sdružení umělců svatého Lukáše se sídlem v "Lukášově mlýně" ve Sklářské Porubě. Po dvou letech koupil dům v Jelení Hoře, kde žil až do roku 1946. Své zamilované zimní krajinné motivy Krkonoš a Jizerských hor tvořil ve volné přírodě, často na lyžích na obou stranách hřebenů. Mnohé se staly námětem početných sériově vydávaných pohlednic, příležitostných pamětních tisků nebo oblíbených ex libris. Po druhé světové válce byl jeho atelier vyrabován a umělec byl po krátkém věznění vystěhován zprvu do Hesenska. Po roce 1953 se usadil ve Wangen / Allgäu v Bavorsku. Odtud pochází řada ztvárnění alpských motivů, které se mu staly novou inspirací. Ve Wangenu také 8. ledna roku 1967 zemřel.
Dlouho plánovaná návštěva zajímavé výstavy i stálé muzejní expozice u sousedů v Polsku vyšla symbolicky na nevlídný lednový den se zasněženou krajinou a navzdory dobrodružné jízdě v husté chumelenici byla, i díky vřelému přijetí Přemyslawem Burchardtem a již tradičnímu kafíčku v útulné cukrárničce naproti starobylé radnici, silným uměleckým zážitkem.

Nepublikováno