Freiheit

Nadcházející osmičkový rok se nese v duchu řady slavných i méně slavných výročí, z nichž kulatá 100 u vzniku samostatného státu Čechů a Slováků je určitě na prvním místě. Pro hrstku posledních monarchistů, k nimž se hrdě hlásím, je počátek Československé republiky zároveň definitivním koncem mnohonárodnostní monarchie Rakousko - uherské, proklínané a nenáviděné - „čtyřista let jsme trpěli" - dnes s nostalgií stále víc vzpomínané a vzývané. Pro generaci našich dědů a pradědů, kteří za vlast a císaře nasazovali krk ve Velké válce, byl představitelem habsburského trůnu „stařičký" mocnář František Josef I. Snad proto, že byli posledními dospělými pamětníky jeho dlouhé vlády, přenesli možná nevědomky jeho fluidum ve svém vyprávění i na potomky narozené hluboko v minulém století. Rouhačské úvahy zda bylo rozumné rozbít evropskou mocnost sahající od Baltu po Jadran, abychom se ji po letech snažili nahradit nedokonalým slepencem Evropské unie, ponechme učeným hlavám historiků.

Vrcholí sezona plesů, bálů a tanečních zábav, tak aspoň v bujné fantazii shoďme pomyslné papuče, a dejme se do gala. V idealizovaných časech „Belle Époque", kdy měla společenská etiketa daleko větší váhu než dnes, platila i na parketu „štábní kultura". Pořadí skladeb k tanci i poslechu v podání živé kapely bylo předem dané, a pokud chtěli tanečníci strávit čas ve víru tance s dámou svého srdce, museli se předem zadat. K tomu sloužily rozličné formy tanečních pořádků, které se ke škodě mravů ze společenského života během 20. století vytratily. Němčina dokonce rozlišovala samotný seznam tanců - taneční pořádek - a ozdobnou montáž, doplněnou střapci či závěsem do pasu nebo na ruku nazývanou „Ballspende". Tento „plesový dárek" pořizoval často podle svých finančních možností a dobového vkusu přímo pořadatel plesu. To je zrovna případ tanečního pořádku z tlačeného zlaceného plechu ve formě zdobného medailonku s portrétem panovníka. Bohužel, právě ta miniaturní knížečka pro zápis jednotlivých tanců i s titěrnou tužtičkou v brokátem potažených deskách na rubu okázalého závěsu se střeleckým emblémem chybí. Možná ji už na plese vytrhla svůdníkovi v uniformě žárlivá milenka, nebo vzala za své v pozdějších časech, kdo ví. Naštěstí několik zlacených písmen vytlačených do červeného látkového potahu se zachovalo. S kapkou štěstí, silnou lupou a velkou trpělivostí vystoupila drobná ozdůbka „císařského" koutku z anonymity. Rekonstruovaný text zněl nejspíš takto: „Ball des k. u. k. priv. bürg. Scharfschützen Corps Budweis am 26. Febr. 1898". A je to jasné jak facka v lokále čtvrté cenové skupiny. Císařsko - královský privilegovaný měšťanský ostrostřelecký sbor v Českých Budějovicích pořádal svůj ples v sobotu 26. února 1898. Shodou okolností rovněž osmičkový rok slavného 50. jubilea vlády FJI.

Nepublikováno