Zatímco všudybyla Pepy Čermáka je ve Svobodě nad Úpou doslova všude plno a prvního českého starostu Chicaga Antonína Čermáka zná kvůli nešťastné nehodě při atentátu na amerického presidenta Roosewelta téměř celý svět, na firmu Czermack jsem narazil před několika lety mezi starými lejstry z archivu hasičského sboru obce Maršov II. Úřední korespondence mezi obecním zastupitelstvem a věhlasnou továrnou na hasičské stříkačky a hasící pomůcky v severočeských Teplicích byla v letech před vypuknutím Velké války poměrně čilá. Úředníci v té době největší továrny svého druhu v celém Rakousko - Uhersku, jejíž otec zakladatel byl již od roku 1908 na zaslouženém odpočinku, odepisovali na honosných hlavičkových papírech s vedutami závodu, doplněnými vedle nezbytné reklamy i mnoha řády a vyznamenáními. Oficiální název firmy „K. u. K. Priv. Feuerspritzen, -Pumpen- und Maschinenfabrik Reginald Czermack, Teplitz in Böhmen" zní některým roduvěrným hasičům dodnes jako hudba rajských sfér.
Aby ne, když výrobků s Czermackovým identifikačním štítkem z Teplic, které se jeho přičiněním staly vyhlášenou Mekkou hasičstva, byly svého času plné zbrojnice. V současnosti jsou zvědavě okukovanými exponáty mnoha muzeí. Pár slůvek obdivu si spoluzakladatel České zemské hasičské jednoty spočívající na teplickém protestantském hřbitově v pečlivě udržovaném hrobě, o který se stará rakouský hasičský svaz, v jehož čele Czermack stál jako prezident od roku 1889, jistě zaslouží i od úplného laika. Leč nepředbíhejme! Historie organizovaných zásahů při požárech sahají hluboko do středověku. První požární směrnice jsou údajně známé už od 14. století. V roce 1849 byla odpovědnost za požární ochranu úředně přenesena na obce a dobrovolné hasičské spolky vznikaly následně doslova jako houby po dešti hlavně ve větších městech. Ve Svobodě nad Úpou byl spolek založen v roce 1868. V tehdy samostatných dílech Maršova o něco později, většinou ve spojení s továrními sbory místních papíren. Do této pro hasičstvo pionýrské doby se v Praze narodil 4. března 1847 v rodině císařského rady a sekretáře Akademie výtvarných umění Reginald Czermack. Po absolvování gymnázia a obchodní akademie nastoupil jako úředník do banky a později do společnosti pro výstavbu parních mlýnů. Obchodní jednání jej přivedlo do Teplic - Šanova kam se přestěhoval a začal obchodovat s hasičskou technikou americké firmy Douglas. Později vybudoval vlastní dílnu, kterou po rozšíření přemístil na severní okraj lázeňského města. Rychle rostoucí tovární komplex produkoval ruční i parní hasičské stříkačky, čerpadla, parní válce, stroje na odklízení sněhu, postřikovací cisterny nebo zametací a fekální vozy. Měl vlastní tkalcovnu hadic a v nabídkových katalozích spoustu hasicích přípravků, pomůcek a náhradních dílů. Spojením s vídeňskou firmou Flader v roce 1905 získal naprostý monopol v oboru, oceněný mnoha medailemi z mezinárodních výstav. Hned po příchodu do Teplic v roce 1868 vstoupil budoucí továrník Czermack do nově vzniklého hasičského spolku a v letech 1874 až 1880 už byl jeho velitelem a čestným členem více než dvaceti sborů v okolí. Zasedal v teplickém městském i okresním zastupitelstvu, již v mládí byl redaktorem kupeckého časopisu Mercur, přispíval do novin, vášnivě sbíral starožitnosti. V roce 1889 byl zvolen prvním prezidentem Celorakouského hasičského svazu a po jeho zemském rozdělení převzal vedení německé části hasičstva. Po skončení Velké války se z Vídně, kde pracoval pro Červený kříž a jako věrný a loajální poddaný císaře Františka Josefa I. investoval skoro celé své jmění do válečných úpisů a půjček, zchudlý a zbavený ideálů o spolupráci hasičstva, přestěhoval do zámečku v Krupce u Teplic a uchýlil se k pěstování vzácných orchidejí. Tam v den svých 83. narozenin 4. března 1929 zemřel. Svou stopu do historie otiskl i jako nadšený turista a aktivní alpinista. Během desetiletí 1885 - 1895 zdolal na čtyřicet třítisícových vrcholů. V Teplicích stál u založení Teplického horského spolku jako sekce Alpenvereinu a významně se přičinil o výstavbu vysokohorské Teplické chaty ve Stubaiských Alpách v Jižním Tyrolsku ve výšce 2586 metrů, která dosud slouží veřejnosti. Také stále funkční meteorologická observatoř na Milešovce nebo Regionální muzeum v Teplicích vděčí za svůj vznik tomuto pozapomenutému mecenášovi. Se vznikem Československa ztratilo hasičské průmyslové impérium vedené zakladatelovými syny většinu světových trhů a majitelé byli v roce 1926 nuceni vyhlásit bankrot. Jak je v tomto kraji obvyklé, byl dosluhující tovární objekt po roce 1989 stržen a na jeho místě je hádejte co? No přece supermarket Lidl!
Nepublikováno
