Freiheit

Já, individuum známé tím, že se vetře všude, uváděné i u mnoha podobných akcí v nejlepším případě jako tichý společník. Dále neúnavný a trpělivý vrchlabský iniciátor a organizátor recesí a happeningů, zasvěcený Pan fotograf, s prominutím méně zasvěcený mladý novinář jednoho významného celostátního deníku a imaginární Ferdinand Vaněk, kolem něhož se všechno točilo, protože právě dnes slavil jmeniny. Při této příležitosti se v symbolických (vysvětlení později) 11,00 hod dopoledne sešla v Oranžové kavárně v Trutnově spiklenecká skupinka přátel k slavnostnímu otevření virtuální stezky ulicemi města, nazvané jeho jménem. Ferdinand Vaněk je, jak ví každý člen dnes zprofanované „pražské kavárny", alter ego někdejšího zaměstnance trutnovského pivovaru, ze kterého se nakonec vyklubal světoznámý dramatik, disident a vězeň totalitního režimu a první posametový prezident republiky. Jeho jméno podle zlých jazyků není momentálně „na pořadu dne" a mnozí současní kritici, kteří mu nesahají ani po kotníky ho s pejorativním zabarvením používají jako nadávku.

My, co jsme na označení „havlovec" hrdí jsme se s radostí podíleli na sepsání malého samizdatového průvodce vydaného formou tradičního strojopisu klasického psacího stroje. Připsán je nedávno zesnulému Antonínu Maněnovi a jeho slova „Mějme naději" jsou naším krédem. Každý, kdo si v Oranžové kavárně objedná místní specialitu - kávu Alotrie - dostane jeden výtisk s pamětním razítkem. Pro méně informované několik vysvětlivek. V Oranžové kavárně obsluhují klienti z Barevných domků v Hajnici, lidé odsunutí za vlády pracujícího lidu na okraj společnosti za dveře ústavů. Jednou z prvních, kdo jim je otevřel, byla manželka bývalého pivovarského „přikulovače", nedostižná První dáma. O ní se traduje, že začínala komunikovat s pořádným turkem a nerozlučnou cigaretou teprve v jedenáct dopoledne. Vlasta Třešňák ji v písni Dopis Olze oslovuje Alotrie. Podobných jinotajů je kolem stezky i průvodce víc, zcela v duchu samizdatových tisků neblahé paměti. Jen ten průklepový papír chybí. I notoricky známý inzerát z dobového Rudého práva je použit záměrně, aby každý pochopil, že Vaněk není Havel. Setkání bylo družné a přátelské. Všichni, kdo dostali pozvánku a z jakéhokoliv důvodu nepřišli, mohou jen litovat. Zvídavým a tolerantním návštěvníkům Trutnova je náruč Oranžové kavárny i Stezka Ferdinanda Vaňka otevřená.

Nepublikováno

Reakce magazínu Trutnovinky a opožděně i přítomného novináře + Český rozhlas Hradec Králové