Nosili (možná) i na Sněžku

15. srpna 2018    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Nosiči cestou na Sněžku - historická pohlednice

Tradiční povolání několika generací rodiny Hoferů z Hoferových, dnes Portášových Bud bylo vynášení zboží na upravených horských dřevěných krosnách do vrcholových podniků na Sněžce. Se zahájením provozu lanovky z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu na Sněžku v roce 1949, mohli nosiči pověsit krosny na hřebík a poohlédnout se po jiném zaměstnání. Od roku 2012 vybíhají každoročně v jejich stopách s břemenem na vrchol energií překypující sportovci v extrémním závodě Sněžka Sherpa Cup. Podnikavý vedoucí nové Poštovny tak původně využil zásobování kiosku v době přechodného přerušení provozu lanovky. Novodobí nosiči si nakládají až 60 kilogramů balených nápojů a dalších trvanlivých produktů a ohromeným divákům na trati nezbývá než smeknout před jejich siláckým výkonem. Staří houževnatí horáci si však dokázali naložit i přes 100 kilogramů. Ti ovšem nijak nespěchali a na necelých osmi kilometrech cesty využili zpravidla všech deset obvyklých odpočinkových míst. Rekord Roberta Hofera (1901 - 1964) z roku 1944, kdy vynesl od Obří boudy na Sněžku dva a půl metru dlouhou ocelovou rouru pro meteorologickou stanici o váze 160 kilogramů, se v sobotu 18. srpna 2018 pokusí překonat tatranský horský nosič Vladimír Hižnay s osobním výkonem jen o pouhých 6 kilogramů menším.

Dnes je teprve středa 15. tak bych rád představil jinou nesourodou trojici „koppentrégrů", kteří už dlouho nevytáhli paty z jedné chalupy v podhůří. U toho prvního je dokonce na místě známá hláška „ ...protože je dřevěnej". Vyřezal ho údajně řezbářský samouk Rudolf Podstata, boudař, průvodce turistů, člen Horské služby a hlavně představitel pohádkového Krakonoše ze Špindlerova Mlýna. Celková výška nahrubo řezané figurky horáka s krosnou z přimořeného lipového dřeva je asi 16 cm a provedením zapadá do řady charakteristických a svérázných postaviček z jeho dílny. Druhý panáček nezapře inspiraci v ilustracích krkonošských krojů z 18. století od znalce Krkonoš Josefa Karla Eduarda Hosera (1770 - 1848). Z cínu jej podle vlastního modelu odlil a vlastnoručně omaloval současný všestranný umělec a výrobce cínových betlémů z Přibyslavi u Nového Města nad Metují trutnovský rodák Petr Rýgr. Miniaturní trojrozměrná plastická postavička s pečlivě provedenými detaily měří od země po nejvyšší bod konstrukce krosny všeho všudy 5,5 cm a je nabízena jako originální suvenýr z Krkonoš. Relativně nejmladší z nich, i když historicky nejstarší je velikostně nejmenší plochý lisovaný a polychromovaný cínový prcek zvíci pouhých 35 milimetrů v dobovém oblečení s třírohým kloboukem v ruce. Tradiční výrobek německé provenience z meziválečného období 20. století je dnes ceněný sběratelský kousek, jaký by dal dětem na hraní jen velmi tolerantní a cenových relací na sběratelském trhu absolutně neznalý rodič. Všichni tři drží palce současnému slovenskému kolegovi šerpovi Hižnayovi z Vysokých Tater, kde nosičské řemeslo stále žije, i jeho souputníkům.

Nepublikováno

PS

On to dokázal! Je to borec - 165,5 kg

Horal s krosnou - řezbářská práce Rudolfa Podstaty

Horal s krosnou - řezbářská práce Rudolfa Podstaty

J. K. E. Hoser - nosiči z Krkonoš

J. K. E. Hoser - nosiči z Krkonoš

Cínový suvenýr Petra Rýgra- foto výrobce osobně

Cínový suvenýr Petra Rýgra- foto výrobce osobně

Maličký v mlze

Maličký v mlze

Srovnání

Srovnání


 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.