V našem lese se kácí. To, co z počátku vypadalo jako nevinná probírka, začíná mít charakter holoseče.
Tichý, milý, srdečný a usměvavý člověk, slušný, pokorný a smířený s osudem, ochotný, vstřícný a laskavý, důvěřivý a důvěryhodný, čestný a noblesní muž ze staré školy. Takový zůstane v mé paměti trutnovský rodák a žacléřský patriot, žijící nikoliv z vlastní vůle velkou většinu času z vyměřených 89 let ve spolkové zemi Porýní - Falcko v Německu. Ve filiálním kostele svatého Mikuláše v Oberbettingenu se s ním 19. července 2019 jeho nejbližší naposled rozloučili.
2. srpna 1930 v Trutnově - 14. července 2019 v Oberbettingenu
Byl posledním z mých „kluků z porcelánu". Jediným, s nímž jsem měl tu čest se poznat, setkávat a spolupracovat osobně. Od prvního písemného kontaktu v roce 1996 po řadu vzájemných setkání jsme si i přes jazykovou bariéru navzájem rozuměli. Nezištně mi nabídl pomocnou ruku při tvorbě mého stěžejního článku o podnikání jeho předků nejen na Žacléřsku, kterým jsem se zčista jasna vyšvihl mezi „znalce" výroby porcelánu v Krkonoších a genealogického experta na rozvětvený podnikatelský rod Pohlů. Se skromností sobě vlastní jen z povzdálí tiše pozoroval, jak si natřásám peří i před fundovanými odborníky a znalci historie. Děkuji a sbohem, vzácný příteli!
