Freiheit

Málokterý z kluků - a nejen z mé válečné generace - nemá nějakou tu svoji Sluneční zátoku dětství, kde hltal nedočkavě ve ztichlém nočním táboře v přítmí stanu s podsadou z kuláčků pod dekou za blikotavého svitu baterky dobrodružství dvanácti chlapců kolem zkušeného vedoucího Rikitana. Hned prvním vydáním knihy Hoši od Bobří řeky z roku 1937 s kouzelnými ilustracemi Zdeňka Buriana, získal Jaroslav Foglar řečený Jestřáb tisíce dětských čtenářů pro myšlenky skautingu. Při lovu „bobříků" se kluci nenásilně seznamovali se životem v přírodě a mnozí tak získali schopnosti být všestranně zdatným a ušlechtilým člověkem po celý život. Se stejným údivem jsem na už hodně stará kolena civěl na lahvičku se zašlou vinětou, kterou prý dle slov dárkyně přinesl Bobří potok. Ten byste pro tentokrát v Krkonoších hledali marně. Je to jedna z mnoha bystřin vodnatého Máchova kraje. Pramení pod Bukovou horou, v jejíchž hvozdech jsme si kdysi s vrstevníky v maskáčích čs. armády hráli na vojáčky v letech výstavby prvního nepovedeného televizního vysílače na jejím vrcholu, který musel být po čtyřech letech odstřelen. Po necelých třiceti kilometrech se Bobří potok u Zahrádek na Českolipsku společně s Dolským potokem vlévá do chráněné přírodní rezervace Novozámecký rybník. Odtud jeho vody posilují Robečský potok a následně přes Ploučnici i mohutný krkonošský „veletok" Labe, aby společně uháněly - gerade aus nach Hamburg.

Starobylou lahvičku od francovky vyvrhly vlny údajně v meandrech na katastru obce Kravaře u České Lípy. Mohla ale klidně doplout až do Severního moře a nikdy bych ji nespatřil. Takhle si ze vzácně zachovalé potrhané hustě popsané etikety mohu přečíst, že francouzský destilát, vyráběný dosud i v našich zeměpisných šířkách pod značkou Alpa francovka je všestranný a osvědčený domácí prostředek na celou škálu neduhů. Věhlasná lékárna magistra Emila Schroppa v Kufsteinu v Tyrolsku jej nabízela se solí i bez soli, aromatizovaný olejem z horských borovic či směsí léčivých bylinek, jako např. lopuchu nebo kopřivy a ochucený mentolem v celkem patnácti druzích. Čtvrtlitrová lahvička zdravotní lihoviny k zevnímu i vnitřnímu použití se prodávala v Rakousku za 2 koruny a v Německu za 3,5 říšské marky. Což posouvá stáří lahvičky do období korunové měny v Rakousko - uherské monarchii ohraničené lety 1892 - 1918. Jako nejsilnější typ je lihovina opatřena ještě samostatnou ochrannou známkou. Možná právě ona nechala vzniknout pověstný „Vichr z hor" oblíbený štamgasty hostinců čtvrté cenové skupiny. Každý průměrný alkoholik ví, že je to drink namíchaný z francovky a zelené peprmintky. Jemnocitné duše z českých hospod používají značku Alpa a totožný nápoj nazývají „Alpský vánek". Obě ingredience pijí ti pokročilí i samostatně. Jak praví klasik: chlast - slast!

Nepublikováno