Náchodský rodák a krkonošský patriot, bezpartijní a dosud netrestaný, žije ve Svobodě nad Úpou. Po neúspěšném pokusu být lesníkem se vyučil kolářskému řemeslu. Zbytek předdůchodového věku pracoval jako truhlář. Je literát samouk, od roku 1990 příležitostně publikuje v regionálním tisku, hlavně v časopise Krkonoše - Jizerské hory, vydávaném Správou KRNAP ve Vrchlabí, v sezónních novinách Veselý výlet, vydávaných stejnojmennou galerií Pavla a Lenky Klimešových v Horním Maršově a v experimentálním půlročníku Výčepní list, který obětavě vydává Rodinný výčep manželů Rýgrových v Přibyslavi u Nového Města nad Metují. Je členem redakční rady některých těchto periodik.
Foto Ctibor Košťál
Slovníkové heslo:
Tichý Antonín, *1941. Sběratel a publicista. Jeho četné "drobky" informací i větší materiály o Krkonoších, publikované zejména v časopisech Krkonoše - Jizerské hory a Veselý výlet, obohacují naše poznání osudů lidí i historie předmětů a objektů v domovském údolí Úpy, blíže pak Svobody nad Úpou (srovnej www.freiheit.cz) a Janských Lázní. Detailně se věnuje výrazné osobnosti úspěšného podnikatele, humanisty, propagátora turistiky a mecenáše Krkonošského spolku Prospera Piette a jeho rodu. Ohlédnutím do dětství i do dob reálného socialismu je sbírka jeho lehce ironizujících povídek Antipády: Poznámky k životopisu (2004).
In.: Slovník krkonošských spisovatelů - Správa Krkonošského národního parku 2015 - Text Zdeňka Flousková
Inzerát
Stále hledám vše z historie Krkonoš (Riesengebirge) od Harrachova po Žacléř, především pohlednice, ale i mapy, průvodce, staré publikace, odznaky, medaile, štítky na hole, nouzové peníze a kovové známky, drobné upomínkové předměty, listiny, legitimace a jiné, i v němčině.
Z pochopitelných důvodů upřednostňuji vše, co se týká Svobody nad Úpou (Freiheit) a východních Krkonoš, tj. povodí Úpy od Pece pod Sněžkou po Trutnov, nebo postavy Krakonoše (Rübezahl). Uvítám také pohlednice s portréty významných osobností s jakýmkoli prokazatelným vztahem k regionu Krkonoš (rodáci, sportovci, majitelé panství nebo továren, umělci, významní návštěvníci, apod.)
***
Zažloutlý novinový výstřižek z Literárních listů, které navázaly na koncem šedesátých let minulého století administrativně zakázané Literární noviny, mám nalepený na čestném místě v knihovně. Zhruba od té doby leží v římské kanceláři klubu na Via del Corso moje přihláška. Stále čekám a doufám, že status quo se nikdy nezmění, protože mým celoživotním krédem je netoužit po členství v klubu, kde by mě chtěli. Všechny své texty píši s jasným vědomím, že kdyby je snad někdy někdo zamýšlel zahrnout do knížky (i takové věci se v dnešním poblázněném světě dějí, ne, že ne) bude to ideální počinek do knihovny právě mnoha takových knihomilů.
***
Webová stránka slouží jako soukromý archiv textů publikovaných v jiných médiích. Nic víc - nic míň. Občas ale přece jen udělám výjimku. Stále stoupající nároky současných tiskovin na kvalitu příspěvků mě od publikování odradí, protože sebekriticky uznám svou mizivou šanci. A tady jsem šéfredaktorem já :-)
Pro pořádek jsou takové články označeny Nepublikováno (rozuměj nikde jinde).
***
Buď vítán, kdo s dobrým úmyslem odcházíš.
(Ukradeno v divadle Semafor)
***
Prosím laskavé čtenáře mého webu, kteří najdou v publikovaných textech jakékoliv chyby, ať již pravopisné nebo faktografické, aby mě na ně neprodleně upozornili.
